Zatímco Maďarsko a Rumunsko musí kvůli extrémnímu suchu omezovat či rovnou odstavovat jaderné reaktory, českým elektrárnám v Dukovanech a Temelíně nic podobného nehrozí. Podle mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže využívají obě tuzemské elektrárny k chlazení kondenzátorů systém chladicích věží, u nichž je spotřeba vody výrazně nižší než u zařízení s takzvaným průtočným chlazením. A právě průtočné chlazení, kdy se voda čerpá přímo z řeky, dostalo do potíží maďarskou elektrárnu Paks.
- Maďarsko poprvé za 44 let úplně odstaví jedinou jadernou elektrárnu Paks, která pokrývá kolem 40 procent tuzemské výroby elektřiny.
- Důvodem je rekordně nízká hladina Dunaje po měsících sucha a opakovaných vlnách veder.
- České elektrárny Dukovany a Temelín ohroženy nejsou, používají úspornější chladicí věže.
Maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že elektrárna Paks bude v neděli poprvé ve své čtyřiačtyřicetileté historii zcela odstavena. Rozhodnutí podle něj padlo po dalším poklesu hladiny Dunaje, který slouží ke chlazení reaktorů. Elektrárna leží zhruba 120 kilometrů jižně od Budapešti a běžně zajišťuje více než 40 procent maďarské výroby elektřiny.
Voda v řece je, ale čerpadla ji už nedosáhnou
Klíčovým problémem není samotné množství vody. „Přestože je vody pro chlazení dostatek, sací potrubí čerpadel se nacházejí výše než současná, a podle předpovědí dále klesající hladina. Nemohou proto plnit svou funkci,“ uvedla v pátek provozovatelská společnost MVM.
Výkon elektrárny se proto postupně propadal. Podle Magyara klesl v pátek na 965 megawattů a přes noc až na pouhých 240 megawattů, přičemž běžný provoz odpovídá zhruba 2000 megawattům. „Zítra bude poprvé za 44 let zcela odstavena,“ upřesnil premiér. Paks tvoří čtyři reaktory sovětského typu VVER-440/V213, první z nich je v provozu od roku 1982.
Dunaj, který teče z Německa až k Černému moři, klesl po měsících podprůměrných srážek a sérii veder od května na některých místech na rekordně nízkou úroveň. V Budapešti naměřily úřady ve středu ráno hladinu 23 centimetrů, hluboko pod dosavadním minimem 33 centimetrů z roku 2018. Podle maďarského vodohospodářského úřadu má řeka v následujících dnech dále klesat.
Ustupující voda navíc odhalila v Budapešti nevybuchlou munici z druhé světové války a u vesnice Ásványráró vojenský člun ze stejného období.
Vláda žádá o úspory, domácnosti mají přijít na řadu poslední
Odstavení může Maďarsko přijít draho. Podle místopředsedy vládní strany Tisza Marka Radnaie by prudký nárůst cen dovážené elektřiny mohl zemi stát 120 až 240 miliard forintů (v přepočtu zhruba 315 až 630 milionů dolarů, tedy přibližně 6,8 až 13,6 miliardy korun). Magyar upozornil, že elektrárna může zůstat mimo provoz i několik týdnů.
Vláda proto vyzvala velké průmyslové odběratele k dobrovolnému omezení spotřeby, přičemž za nedodržení hrozí sankce. Nařízení má provozovateli přenosové soustavy MAVIR umožnit i mandatorní snížení spotřeby a dočasné odpojení velkých odběratelů. „Domácnosti se omezením budou vystaveny jako poslední,“ ujistil Magyar. Úřady zároveň vyzvaly obyvatele, aby šetřili vodou a nenapouštěli bazény; omezení spotřeby vody se týká více než stovky měst a obcí. Zhasnout mají i dekorativní osvětlení státních budov.
Magyar rovněž oznámil, že Maďarsko zainvestuje do větrných elektráren, aby snížilo svou závislost na Dunaji. Elektrárna Paks je přitom dlouhodobě citlivým tématem – zakázku na její rozšíření získala na začátku roku 2014 bez výběrového řízení ruská společnost Rosatom, dohodu podepsal tehdejší premiér Viktor Orbán s Vladimirem Putinem. Přestože EU zařadila Rosatom kvůli ruské agresi proti Ukrajině na sankční seznam, Orbán si pro rozšíření Paksu vymohl výjimku.
Se stejnými potížemi se potýkají i sousedé
Maďarsko není jediné. Podobný problém řeší rumunská jaderná elektrárna Cernavodă poblíž černomořského přístavu Constanța, kde vedení jeden ze dvou reaktorů odstavilo a druhý má uzavřít v příštím týdnu.
Vedra a sucho zasáhla širší region. Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že jeho země „pozorně sleduje energetickou situaci“ a je připravena pomoci. V Bratislavě zřídily úřady přes 30 klimatizovaných chladicích stanic s pitnou vodou. Slovinsko čelí na západě země „extrémně vysokému“ riziku požárů a Rakousko v pátek naměřilo v obci Wieselburg svou nejvyšší červencovou teplotu 40,3 °C. Podle vědců z uskupení World Weather Attribution ukazují důkazy na lidmi způsobenou změnu klimatu jako příčinu těchto extrémních teplot.
Měla by se Evropa – a Česko – u nových jaderných zdrojů více spoléhat na chladicí věže místo průtočného chlazení z řek? Napište nám svůj názor do diskuse.
