Ve třídě prvňáčků na základní škole Sand Creek v Highlands Ranch na předměstí Denveru si žáci pilně zapisovali plány na léto — první krok k sepsání celého odstavce. Šestiletý Dean byl ovšem hotový dřív než ostatní. „Tohle pro mě bylo moc jednoduché,“ prohlásil a ukázal na vyplněný pracovní list s úvodní větou i výčtem svých letních aktivit. Jeho učitelka Gabrielle Grace přitom vzpomíná, že na začátku roku řada dětí nedokázala napsat ani jednu větu. Právě takový pokrok se dnes stává cílem sílícího hnutí, které chce v amerických školách znovu postavit výuku psaní do centra pozornosti.
- Školní obvod Douglas County s 61 000 žáky přidal učitelům další vzdělávání v ověřených metodách výuky psaní.
- Podobné iniciativy běží v Tennessee, Pensylvánii, Kalifornii a na Rhode Islandu.
- Celostátní standardizované výsledky v psaní za první stupeň USA nezveřejnily od roku 2002, kdy jen 27 procent čtvrťáků dosáhlo úrovně „zdatný“ nebo vyšší.
Léta se pozornost soustředila na čtení a matematiku, psaní zůstalo stranou
Zatímco Spojené státy dlouhodobě řešily matematiku, čtení a v posledních letech takzvanou vědu o čtení, výuka psaní zůstávala na okraji zájmu. „Psaní je poslední bašta vzdělávání,“ říká Randy Barth, ředitel společnosti SRSD Online, která učitele školí v „vědě o psaní“ — rostoucím souboru výzkumů o účinné výuce psaní. „Řekl bych, že je to poslední věc, do které školství investuje peníze.“
Na rozdíl od čtení a matematiky navíc chybějí spolehlivá data. Celostátní standardizované výsledky žáků prvního stupně v psaní se v USA nezveřejnily od roku 2002. „Neexistuje dobrý způsob, jak zjistit, jak si mladší žáci v psaní vedou,“ podotýká Vicki McQuittyová z Towson University, která vede iniciativu Maryland Writing Project. „Ale mezi lidmi se říká, že děti neumějí psát.“
Co ukazují nedávné testy jednotlivých států
Analýza aktuálních výsledků státních testů toto podezření spíše potvrzuje. V Texasu v roce 2025 více než polovina z 360 000 třeťáků nezískala v úloze, kde měli porovnat dva texty, ani bod. V Kalifornii ve stejném roce splnilo standard dobře uspořádaného písemného projevu jen 17 procent třeťáků. Na Floridě žáci v testu psaní získali v průměru 6 bodů z 12 možných.
Problém přitom s věkem nemizí — zaměstnavatelé, vysokoškolští pedagogové i středoškolští učitelé si dlouhodobě stěžují, že žáci a uchazeči o práci nedokážou napsat souvislý víceodstavcový text.
Proč je psaní tak náročné naučit
Učitelé prvního stupně, na nichž leží největší tíha rané výuky psaní, popisují řadu překážek. Psaní je pro žáky mimořádně náročné — vyžaduje určité základní znalosti tématu, jemnou motoriku i slovní zásobu. „Myslím, že psaní je to nejtěžší, co se dá učit,“ říká Chrissy Everettová, učitelka čtvrté třídy na škole Prairie Crossing v obvodu Douglas County s třiadvacetiletou praxí. Podle ní jde o schopnost „poskládat vše dohromady a vědět, jaký krok udělat jako další“.
Ačkoli věda o psaní není zdaleka tak prozkoumaná jako věda o čtení, odborníci se shodují na některých osvědčených postupech. Žáci by měli mít každý den vyhrazený čas na psaní a učit se různé žánry a účely psaní. Učitelé by měli explicitně vyučovat jednotlivé složky — počínaje rukopisem, pravopisem a slovní zásobou.
Adrea Truckenmillerová z Michigan State University upozorňuje, že žáci se potřebují naučit, že úplná věta obsahuje podmět a přísudek, nejen velké písmeno na začátku a tečku na konci. Teprve poté se učí spojovat a rozvíjet myšlenky a nakonec skládat celé eseje.
Slabým místem zůstává příprava samotných učitelů
Výzkumy ukazují, že vzdělávací programy pro budoucí učitele se výrazně liší v tom, kolik a jak vyučují metodiku psaní. Mnohé samostatný kurz o výuce psaní vůbec nemají. „Ani vzdělavatelé učitelů se ne vždy cítí komfortně, když mají budoucí pedagogy učit o psaní,“ dodává McQuittyová. „Vždycky se to odsune dozadu.“
Zkušenosti obvodů, které do výuky psaní začaly cíleně investovat, přitom naznačují, že řada ředitelů pozoruje slibné výsledky. To by mohlo znamenat, že problém není v samotných dětech, ale v tom, jak — a jestli vůbec — se je psaní systematicky vyučuje. Pro české čtenáře může být tento posun zajímavým srovnáním: i u nás se dlouhodobě řeší úroveň čtenářské gramotnosti, zatímco schopnost žáků souvisle psát bývá v debatách o školství méně viditelným tématem.
Myslíte si, že se školy dostatečně věnují tomu, aby děti uměly souvisle psát — a jak na tom byla vaše vlastní zkušenost? Podělte se o svůj názor v diskusi.
