Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že se rozhodl pozastavit rozkaz k novým úderům amerických sil proti Íránu, a to na naléhání spojenců z Perského zálivu – Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Podle Trumpa byl přitom připraven plán na „největší útok od druhé světové války“, který se měl uskutečnit právě v neděli. Prezident jej ale zrušil, aby dal prostor diplomacii. Nová jednání mezi Washingtonem a Teheránem mají podle jeho slov začít v pondělí odpoledne, i když detaily o účastnících ani místě neupřesnil.
- Trump zrušil plánovaný rozsáhlý úder na Írán na výzvu spojenců ze Zálivu.
- Nové kolo jednání mezi USA a Íránem má začít v pondělí odpoledne.
- Součástí připravované dohody má být znovuotevření Hormuzského průlivu a řešení íránského jaderného programu.
- Írán zároveň jedná o průlivu se sousedním Ománem.
Napětí rostlo, ještě den předtím Trump hrozil tvrdým úderem
Rozhodnutí přišlo po několika dnech prudkých obratů. Ještě den předem Trump prohlašoval, že „ztrácí důvěru“ v jednání s Íránem, a varoval, že americká armáda „je bude bít velmi tvrdě“. V sobotu se ale telefonicky spojil se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, faktickým vládcem království, a poté na sociální síti oznámil, že spojenci na Blízkém východě dosáhli „obrysů“ dohody, která by měla ukončit pět měsíců trvající válku.
Podle osoby obeznámené s obsahem telefonátu, který se odehrál před Trumpovým oznámením, korunní princ upozornil na riziko, že by případná eskalace mohla těžce zasáhnout světovou ekonomiku, pokud by Teherán na nové americké bombardování odpověděl útoky na spojence USA v Zálivu. Saúdští představitelé přitom podle téhož zdroje zdůraznili, že království i Emiráty a Katar jsou schopny se dalším íránským útokům bránit, zranitelnější by ale mohl být Kuvajt kvůli proíránským milicím v Iráku.
Trump popsal svůj obrat: „Chtěli by raději dohodu“
Sám prezident na palubě Air Force One při návratu do Washingtonu novinářům přiblížil, jak k rozhodnutí dospěl. „Zeptal jsem se korunního prince: ‚Co byste raději udělali? Chtěli byste, abychom to udělali, nebo ne?‘“ řekl Trump. „Odpověděli, že by mnohem raději měli dohodu než útok, protože nevíte, kam takové útoky povedou.“
„Byla by to pro ně katastrofa. A oni nechtěli, abychom to udělali. A upřímně, ani Saúdská Arábie to nechtěla. Mysleli si, že dohoda je na dosah,“ uvedl Trump.
Připomeňme, že Trump od začátku války, kdy 28. února zaútočily na Írán společně USA a Izrael, oznámil zastavení úderů už několikrát – pokaždé se ale situace znovu vyhrotila a boje se obnovily.
Klíčovým bodem je Hormuzský průliv
Trump zopakoval, že chystaná dohoda by měla zahrnovat znovuotevření Hormuzského průlivu, kudy před vypuknutím války proudila zhruba pětina světové energie, a zároveň vyřešit americké obavy z íránského jaderného programu. Írán opakovaně napadal plavidla, která se snažila projet průlivem bez jeho svolení.
Teherán ovšem dává najevo obezřetnost. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghaí prohlásil, že Hormuzský průliv „se v žádném případě nevrátí do stavu před 28. únorem“, tedy před začátkem války. Podle něj Írán o lodní dopravě jedná se sousedním Ománem, jde ale o dohodu o nové trase, která podle Baghaího „nemá žádnou souvislost s otevřením či uzavřením Hormuzského průlivu. To je samostatná záležitost.“ Íránská agentura IRNA s odvoláním na ministra zahraničí Abbáse Arákčího uvedla, že jednání s Ománem jsou v závěrečné fázi.
Co má přijít teď
Podle regionálního činitele zapojeného do zprostředkovatelských snah počítá víkendový návrh s návratem USA a Íránu k jednání o sporných bodech, které dosavadní pokrok blokovaly. Návrh zahrnuje znovuotevření Hormuzského průlivu a zastavení útoků napříč regionem, včetně útoků proíránských milicí v Iráku na arabské státy Zálivu a Jordánsko. USA by na oplátku měly ukončit námořní blokádu Íránu a umožnit Teheránu vývoz ropy, jak to stanoví předběžná dohoda o příměří. Žádná dohoda ale zatím uzavřena nebyla, zprostředkování stále probíhá.
Trump rovněž uvedl, že se k jeho závazku ukončit válku připojuje i Izrael prostřednictvím naplňování červnové dohody o příměří. Izrael se k oznámení veřejně nevyjádřil.
Íránské vedení přitom navenek vystupuje jednotně a demonstruje sílu. Ministr obrany na síti X napsal, že země nebyla Trumpovým oznámením „ani překvapena, ani pasivní“ a zůstává ve střehu tváří v tvář konkrétním hrozbám ze strany USA. Uvnitř íránského vedení nicméně podle všeho probíhá zápas mezi těmi, kdo jakákoli jednání s Washingtonem odmítají, a těmi, kdo na vojenský tlak sázejí jako na páku u vyjednávacího stolu.
Věříte, že tentokrát jednání mezi USA a Íránem povedou ke skutečnému příměří, nebo se scénář opakovaného vyhrocení bude opakovat? Podělte se o svůj názor v diskusi.
