Americký prezident Donald Trump pohrozil bombardováním Ománu, pokud se tato země „postaví do cesty“ Spojeným státům při jednání o pravidlech plavby Hormuzským průlivem. Výrok pronesl v pondělí v rozhovoru pro televizi Fox News, a to právě v den, kdy vypršelo šedesátidenní americko-íránské memorandum o porozumění zaměřené na ukončení války, kterou USA a Izrael rozpoutaly 28. února útokem na Írán. „Pokud se nám Omán připlete do cesty, rozbombardujeme je na prach,“ řekl Trump s odkazem na několikatýdenní rozhovory mezi Ománem a Íránem o průjezdu lodí klíčovou vodní cestou.
- Trump v rozhovoru pro Fox News pohrozil vojenským úderem proti Ománu, spojenci USA.
- Výrok zazněl v den vypršení 60denní lhůty stanovené červnovým memorandem o porozumění.
- Írán oznámil, že s Ománem dosáhl shody na plánu průjezdu lodí Hormuzským průlivem.
- Trump vyzval Írán, aby „vyvěsil bílou vlajku“ kapitulace.
Trump zároveň prozradil, že jeho administrativa navázala přímý neoficiální komunikační kanál s vedením íránských revolučních gard (IRGC). O jejich představitelích prohlásil, že to „jsou dobří hráči pokeru, ale jsou na dně“. Írán by se podle něj měl vzdát a vyvěsit bílou vlajku na znamení kapitulace.
Prezident tvrdí, že s koncem konfliktu nespěchá
Trump zdůraznil, že na uzavření dohody nemá žádný časový plán. „Nikam nespěchám,“ uvedl s tím, že jeho rozhodování o válce neovlivňují ani nadcházející listopadové volby do amerického Kongresu, v nichž se opoziční demokraté pokoušejí získat kontrolu nad zákonodárným sborem.
Šéf Bílého domu rovněž odmítl, že by se americké armádě tenčily zásoby zbraní. Podle některých odhadů USA během konfliktu s Íránem spotřebovaly více než polovinu zásob některých zbraňových systémů. „To, co jsme dosud použili, je jen kapka v moři. Máme spoustu zbraní střední třídy,“ reagoval.
Podle Trumpa pokračuje americká blokáda íránských přístavů, která na Teherán vyvíjí ekonomický tlak. Minulý týden prezident uvedl, že jeho administrativa sleduje, jak se blízkovýchodní země dostává pod rostoucí ekonomický tlak. Írán je zároveň dlouhodobě terčem amerických sankcí.
Hormuzský průliv jako strategické místo světového obchodu
Jednání se točí kolem Hormuzského průlivu, úzké vodní cesty, jež spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem a jíž běžně proplouvá zhruba čtvrtina celosvětové námořní přepravy ropy. Právě proto patří k nejcitlivějším místům globálního energetického obchodu.
Írán podle agentury AP dříve v pondělí oznámil, že s Ománem dosáhl shody ohledně plánu pro průjezd lodí průlivem, který se táhne mezi oběma zeměmi, a obě strany nyní pracují na doladění společného prohlášení. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghaí uvedl, že navrhovaný mechanismus má chránit zájmy Íránu i Ománu a zároveň zachovat komerční plavbu. „Poprvé je vytvářen mechanismus, který má současně chránit svrchovaná práva obou pobřežních států a zajistit bezpečný průjezd komerčních plavidel,“ řekl.
Teherán ovšem zdůrazňuje, že samotná dohoda s Ománem neznamená automatické znovuotevření průlivu, který Írán fakticky uzavřel po vypuknutí války koncem února.
Ostrá slovní přestřelka o svrchovanost nad průlivem
Trump opakovaně tvrdí, že Spojené státy mají nad Hormuzským průlivem plnou kontrolu, a minulý týden dokonce žertem naznačil, že by ho brzy prohlásil za „území Spojených států“. To vyvolalo ostrou reakci Teheránu. Íránský náměstek ministra zahraničí Kázim Gharíbábádí prohlásil, že „Hormuzský průliv byl íránský, je íránský a íránský zůstane“. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí zároveň o víkendu uvedl, že Teherán zatím nerozhodl o obnovení jednání se Spojenými státy.
Omán se od začátku konfliktu snaží o neutralitu
Trump Ománu nevyhrožoval poprvé — už v květnu novinářům řekl, že „Omán se bude chovat stejně jako všichni ostatní, jinak je budeme muset vyhodit do vzduchu“. Muscat se přitom od začátku konfliktu mezi USA a Íránem snaží zachovat neutrální postoj. Díky vřelým vztahům s Washingtonem i Teheránem na něj podle americké organizace Arabské centrum mířilo výrazně méně útoků než na ostatní země kolem Perského zálivu. Ománské přístavy navíc leží mimo Hormuzský průliv a od února zaznamenaly 117procentní nárůst objemu vývozu, který zprostředkovávají z ostatních zemí Arabského poloostrova.
Memorandum podepsané v červnu požadovalo, aby Írán znovu otevřel vodní cestu a znovu potvrdil, že „nebude získávat ani vyvíjet jaderné zbraně“, zatímco USA slíbily odstranit námořní blokáda Íránu a zrušit sankce. Šedesátidenní lhůta pro finální dohodu nyní vypršela, aniž by některá ze stran dala najevo ochotu ji prodloužit. Obě země se přitom vzájemně obviňují z porušování příměří a podle agentury AP se jejich postoje zdají být vzdálenější než dříve.
Jak vnímáte Trumpovy hrozby vůči spojeneckému Ománu a spor o kontrolu nad Hormuzským průlivem? Podělte se o svůj názor v diskuzi.
