Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo se stala nejsmrtelnějším propuknutím této nemoci v historii země. Podle vládních údajů zveřejněných v pondělí si dosud vyžádala 2 325 mrtvých ze 4 945 potvrzených případů. Nákaza, která se rozšířila ve východní části země, tím překonala dosavadní nejtragičtější kongskou epidemii z let 2018–2020, kdy zemřelo 2 299 lidí. Organizace spojených národů označuje současné propuknutí za nejrychleji rostoucí, jaké kdy bylo zaznamenáno — podle jejích údajů umírá v zemi na ebolu jeden člověk každou půlhodinu.
- Epidemie zabila 2 325 lidí ze 4 945 potvrzených případů a stala se nejhorší v dějinách Konga.
- Jde o 17. propuknutí eboly v zemi, způsobené vzácným virem druhu Bundibugyo, proti kterému neexistuje schválená vakcína ani léčba.
- Za posledních 24 hodin bylo hlášeno 101 nových případů a 33 úmrtí; přes tisíc lidí se uzdravilo.
Nákaza se rozšířila z Ituri do dalších pěti provincií
Epidemie byla oficiálně vyhlášena 15. května, i když podle odborníků nemoc začala kolovat pravděpodobně už o několik týdnů dříve. Ohniskem se stala severovýchodní provincie Ituri, odkud se virus rozšířil do dalších pěti provincií. Ebola se přenáší kontaktem s nakaženými tělesnými tekutinami a projevuje se horečkou, zvracením a průjmem; v těžkých případech dochází k vnitřnímu i vnějšímu krvácení.
Za současným propuknutím stojí virus druhu Bundibugyo, jedné z méně častých forem eboly. Proti němu zatím neexistují žádné schválené vakcíny ani léky — klinické testy potenciálních přípravků probíhají právě v provincii Ituri, epicentru nákazy.
Rostoucí smrtnost odráží mezery v systému zdravotní péče
Znepokojivý je zejména vývoj takzvané smrtnosti potvrzených případů. Ta stoupla z přibližně 20 % na začátku června na současných 46 %. To v praxi znamená, že téměř každý druhý potvrzený případ končí úmrtím.
Podle odborníků však tento nárůst neznamená, že by se virus stal smrtelnějším. Odráží spíše nedostatky v dohledu nad šířením nemoci, v jejím včasném odhalování a v přístupu nemocných k péči. Většina nových případů i úmrtí je totiž hlášena mimo okruh lidí, kteří jsou už pod dohledem zdravotníků.
Boj s epidemií komplikuje řada faktorů: stávky některých nezaplacených zdravotníků, hrozby ze strany povstaleckých skupin, nedůvěra a hněv dlouhodobě traumatizovaných komunit, špatně dostupná území kvůli nekvalitním silnicím a šíření dezinformací tvrdících, že ebola vůbec neexistuje.
Světová zdravotnická organizace varovala, že se nákaza šíří „výjimečným tempem“ a předbíhá snahy o její sledování. Jen v uplynulém týdnu dosáhla rekordních 579 případů a 304 úmrtí.
OSN posílá další peníze a personál do první linie
Pro srovnání: dosud nejsmrtelnější epidemie eboly na světě proběhla v letech 2014–2016 v západní Africe, kde bylo napříč Guineou, Libérií a Sierrou Leone zaznamenáno 28 616 případů a 11 310 úmrtí. WHO uvedla, že současné kongské propuknutí je na cestě tento tragický rekord překonat. Za posledních padesát let ebola v Africe zabila více než 15 000 lidí.
Reakce na krizi se zesiluje. V pátek šéf humanitárních operací OSN Tom Fletcher oznámil uvolnění dalších 30,5 milionu dolarů (zhruba 700 milionů korun) a nasazení dvaceti dalších pracovníků do první linie. „Toto je budíček,“ prohlásil Fletcher. „Potřebujeme rychlost, rozsah a solidaritu, než se nám virus dostane ještě dál z dosahu.“
Sama WHO oznámila, že „probíhá podstatné navyšování aktivit v rámci reakce s cílem dostat se před šíření nákazy“. Přes tisíc lidí se dosud z nemoci uzdravilo, zatímco 730 osob zůstává v nemocnicích nebo v izolaci.
Jak vnímáte schopnost mezinárodního společenství reagovat na epidemie v obtížně dostupných a nestabilních regionech? Podělte se o svůj názor v diskusi.
