Mezi vysokými diplomaty Francie a Íránu vypukla ostrá slovní přestřelka poté, co více než třicet zemí zveřejnilo společné prohlášení odsuzující íránské popravy demonstrantů. Paříž, která sehrála v mezinárodním odsouzení ústřední roli, obvinila Teherán z „krveprolití“, zatímco íránský ministr zahraničí označil postoj Francie za „očividné pokrytectví“. Spor navazuje na sílící varování Organizace spojených národů a lidskoprávních organizací před novou vlnou poprav v Íránu. Ostrá výměna probíhala z velké části prostřednictvím příspěvků na sociální síti X.
- Společné prohlášení odsuzující íránské popravy podepsalo celkem 32 zemí a šéfka zahraniční politiky EU.
- Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot obvinil íránský režim z „krveprolití“.
- Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí označil postoj Francie za „očividné a trapné pokrytectví“.
Co spor rozpoutalo
Ve středu zveřejnilo více než třicet zemí – mezi nimi Francie, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Německo a Itálie – spolu se šéfkou zahraniční politiky EU Kajou Kallasovou společné prohlášení, které „co nejrázněji“ odsoudilo íránské používání trestu smrti proti demonstrantům. Podle francouzského ministerstva zahraničí dokument nejprve podepsalo 26 zemí a šéfka evropské diplomacie, poté se přidaly další státy a celkový počet signatářů vzrostl na 32.
V prohlášení se uvádí, že Íránská islámská republika popravuje demonstranty ve snaze „umlčet nesouhlas“. Signatáři zdůraznili, že „používání trestu smrti k zastrašování komunit a trestání lidí za výkon jejich lidských práv je za jakýchkoli okolností neospravedlnitelné“. Země vyzvaly Teherán, aby okamžitě zastavil popravy a propustil zadržené.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na síti X napsal: „Sedm měsíců po rozsáhlých zvěrstvech proti íránskému lidu, který povstal a žádal spravedlnost a důstojnost, tento režim pokračuje ve svém krveprolití a provádí stále větší počet poprav.“
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí kritiku rázně odmítl a obvinil francouzskou vládu z dvojích standardů.
„Země jako Francie by měly přestat poučovat svět o ‚lidských právech‘ a mezinárodním právu. Pokrytectví je do očí bijící a trapné,“ napsal Aragčí. Dodal, že podpora, kterou Francie poskytuje Izraeli, podle něj zničila veškerou morální převahu, o níž se domnívala, že ji má.
Proč na sporu záleží
Slovní přestřelka přichází v době, kdy varování OSN a lidskoprávních skupin před novou vlnou poprav v Íránu zesílila. Trest smrti patří ve světě k nejostřeji sledovaným lidskoprávním otázkám a jeho používání proti účastníkům protestů je pro západní vlády dlouhodobě citlivým tématem. Pro čtenáře to znamená, že jde nejen o dvoustranný spor, ale o širší mezinárodní tlak na Teherán, do něhož jsou zapojeny i klíčové evropské státy.
Nejnovější vlna zatýkání a soudních rozsudků sahá do konce loňského prosince, kdy se protestní hnutí původně zaměřené na ekonomické potíže, prudkou inflaci a vysoké životní náklady rozrostlo v rozsáhlé protivládní demonstrace. Íránské úřady uvedly, že bylo zabito více než 3 000 lidí, a násilí připsaly „teroristickým akcím“ organizovaným Spojenými státy a Izraelem. Lidskoprávní organizace mimo Írán uvádějí výrazně vyšší počty obětí a tvrdí, že bezpečnostní síly na demonstranty střílely.
Podle zprávy se bezpečnostní zásah dále zostřil po společném americko-izraelském útoku na Írán 28. února, který znamenal začátek nové války na Blízkém východě. Pozorovatelé uvádějí, že počet zatčení a poprav spojených s vojenským konfliktem a protesty se od té doby znásobil.
Co bude následovat
OSN i lidskoprávní organizace vyjádřily znepokojení nad eskalací soudních opatření a poukázaly na chybějící spravedlivé procesy a vynucená přiznání. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk začátkem srpna prohlásil, že Teherán používá popravy k „šíření strachu a teroru“. Uvedl, že od 19. března bylo popraveno nejméně 56 lidí na základě obvinění souvisejících s národní bezpečností, zatímco více než sto dalších zůstává v ohrožení popravou.
Podle Amnesty International Írán loni popravil více než 2 150 lidí, čímž se s velkým odstupem zařadil na druhé místo za Čínou mezi zeměmi s nejčastějším používáním trestu smrti. Mezinárodní výzvy k zastavení poprav a propuštění zadržených zůstávají v platnosti, íránská strana však kritiku odmítá – pokračování slovní přestřelky mezi Paříží a Teheránem tak naznačuje, že diplomatické napětí kolem této otázky jen tak neopadne.
Jak vnímáte roli evropských zemí v tlaku na Írán kvůli popravám? Podělte se o svůj názor v diskusi.
