„Tato představa, že existuje jedno univerzální řešení pro všechny, není tak úplně dokonalá,“ říká Aaron Seitz, ředitel centra Brain Game Center for Mental Fitness and Wellbeing na Northeastern University. Jeho slova shrnují smysl studie, v níž 50 účastníků z celých Spojených států usedlo k počítačům a přihlásilo se do videohry navržené právě jeho týmem. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak konkrétní skupiny lidí s kognitivním úbytkem reagují na experimentální, na míru šité intervence.
- Studie trénovala pracovní paměť dospělých ve věku 50 let a starších žijících s HIV.
- Kognitivní poruchy spojené s HIV (HAND) postihují zhruba 30 % až 50 % lidí s virem.
- Skupina s HIV reagovala na hravou verzi tréninku jinak, než výzkum u lidí bez viru předpokládal.
„Velká část našeho výzkumu se zabývá tím, jak najít způsoby, jak personalizovat intervence a zjistit, jaké přístupy budou nejužitečnější pro různé lidi a různé populace,“ vysvětluje Seitz. Právě zranitelné skupiny, které nemusí na lékařské zásahy reagovat stejně jako většinová populace, stojí v centru zájmu jeho pracoviště.
Jak funguje hra s malým astronautem
Hra začíná tím, že hratelná postava — malý astronaut jménem Lerner — sleduje sekvenci zářících drahokamů různých tvarů a barev, které se jeden po druhém rozsvěcují v přesném pořadí. Účastník poté vede Lernera napříč skalnatou mimozemskou krajinou až k plošině s kopiemi týchž drahokamů. Úkolem je zopakovat přesné pořadí a odpálit drahokamy jasně růžovým vesmírným laserem. Tato jednoduchá plošinovka byla původní tvorbou centra a testy probíhaly na dálku.
HIV může urychlit stárnutí mozku
Studie byla navržena přímo pro dospělé od 50 let žijící s HIV, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku kognitivní únavy. Virus, který primárně útočí na imunitní systém, může podle výzkumnice Morgan Gomezové způsobit i předčasné stárnutí mozku, jež lze zaznamenat už o deset let dříve než u lidí bez HIV.
Tyto obtíže spadají pod skupinu stavů označovaných jako neurokognitivní poruchy spojené s HIV (HAND). Sahají od poškození bez příznaků, které nemusí být v běžném životě patrné, až po demenci spojenou s HIV na nejzávažnějším konci spektra. HAND ovlivňuje pracovní paměť, rychlost zpracování informací, exekutivní funkce či pozornost přibližně u 30 % až 50 % lidí žijících s virem.
„V praxi to může znamenat větší potíže se zvládáním léků, sledováním hovorů nebo samostatným nakládáním s financemi,“ popisuje Gomezová. „To zase může zvýšit závislost na pečovatelích, zvednout riziko předčasného odchodu do důchodu a snížit kvalitu života.“
Zatímco o kognitivních poruchách obecně existuje solidní výzkum, specifickému úbytku spojenému s HIV u stárnoucích dospělých se podle Gomezové věnuje jen málo pozornosti.
Výsledky se u jednotlivých skupin lišily
Předchozí výzkum centra u stárnoucích dospělých bez HIV ukázal, že lidé s nižším skóre inhibiční kontroly — tedy s většími obtížemi se soustředěním a ignorováním rušivých podnětů — si v astronautské hře vedli hůře a v následných dotaznících dávali přednost verzi bez herních prvků, tvořené jednoduchými kartičkami. Naopak účastníci s vyšším skóre inhibiční kontroly vykazovali při hraní lepší pracovní paměť.
Když ovšem Seitz a Gomezová provedli stejnou analýzu u skupiny s HIV, trend se překvapivě obrátil. „Je to vlastně trochu obráceně,“ říká Gomezová. „I když někteří účastníci s HIV vykazovali nízkou inhibiční kontrolu, z hravé verze přesto profitovali.“
Tým rozdělil účastníky do tří skupin s odlišnými kognitivními profily. Každá vykazovala jiné silné i slabé stránky, což podle Gomezové ukazuje, že i dva lidé se stejnou klasifikací HAND mohou při bližším zkoumání vypadat velmi odlišně.
„Nejde o stejný klinický obraz a neměly by vést ke stejné intervenci,“ napsala Gomezová. „Pokud má být cílem zmírnit kognitivní účinky HAND, potřebujeme nejdřív nástroje, které dokážou vidět, jak HAND u každého člověka skutečně vypadá, ne jen zda je, nebo není přítomen.“
Jedna populace nemůže zastoupit druhou
Podle Seitze se výkony účastníků lišily i od lidí se stejnými kognitivními profily ve skupinách bez HIV. To dále ukazuje, že mezi lidmi žijícími s virem a bez něj mohou existovat zásadní individuální rozdíly, které dosavadní výzkumné přístupy přehlížely. Centrum Brain Game Center plánuje ve výzkumu kognitivního tréninku pokračovat.
Myslíte si, že by hry šité na míru mohly změnit péči o paměť u konkrétních skupin pacientů? Podělte se o svůj názor v diskuzi.
