Zatímco tuzemské lesy trápí kůrovec či václavka, na druhém konci světa řeší vědci obdobný problém s dalekosáhlými dopady na živočichy. Nová studie australské Murdoch University zjistila, že zavlečená rostlinná choroba Phytophthora dieback nepřímo poškozuje malé hrabavé savce zvané quendy v lesích jarrah v Západní Austrálii. Choroba zhoršuje kvalitu jejich prostředí, a tím snižuje jejich hrabavou aktivitu. Výsledky práce s názvem „Exotic Plant Pathogen Reduces Habitat and Foraging Activities of a Digging Mammal“ vyšly v odborném časopise Austral Ecology.
- V oblastech zasažených chorobou bylo o 46 % méně nízkého keřového porostu a o 45 % méně obyvatelných travních stromů.
- Hrabavá aktivita quend byla v zasažených oblastech o 33 % nižší než ve zdravých lesích.
- Výzkum probíhal rok v pěti silně zasažených rezervacích ve Shire of Mundaring východně od Perthu.
Rod Phytophthora je skupina houbám podobných organismů, které napadají kořeny rostlin a v Austrálii dlouhodobě ničí původní rostlinná společenstva. Dopady choroby na domácí flóru byly napříč kontinentem široce studovány. Nová práce se ale zaměřuje na to, co to znamená pro zvířata, která jsou na těchto rostlinách závislá.
Ikonické travní stromy poskytují úkryt celé řadě zvířat
Jednou z nejvíce postižených rostlin je typický australský travní strom (grasstree). Jeho odumřelé listy tvoří kolem kmene hustý útvar, který slouží jako úkryt a stanoviště pro řadu původních živočichů. Podle vědců přibývá důkazů, že ztráta takových rostlin má na faunu negativní řetězové dopady.
„Quendy a příbuzné druhy bandikutů preferují prostředí s hustou keřovou vegetací, jako jsou travní stromy, které jim poskytují úkryt před predátory i místo k hnízdění,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Tom Mansfield. Tým chtěl zjistit, zda choroba mění způsob, jakým quendy krajinu využívají — od hledání potravy až po přístup ke stanovištím a zdrojům.
Roční výzkum porovnal zdravé a nemocné plochy
Během ročního terénního výzkumu tým prozkoumal pět silně zasažených rezervací ve Shire of Mundaring východně od Perthu a porovnával zdravé lokality se zasaženými. Měřil pokryv keřů, počet travních stromů, množství holé půdy a hrabavou aktivitu quend podle počtu vyhrabaných jamek.
Výsledky ukázaly, že oproti zdravým lesům měly zasažené oblasti o 46 % méně nízkého keřového pokryvu, o 45 % méně obyvatelných travních stromů a o 40 % více holé půdy. Hrabavá aktivita quend přitom byla o třetinu (33 %) nižší.
„Výsledky potvrdily naši teorii, že choroba vytváří pro quendy méně příznivé prostředí, což vede ke snížení jejich hledání potravy,“ řekl Mansfield. Povzbudivé podle něj je, že quendy do zasažených ploch stále vstupovaly a zřejmě využívaly přeživší travní stromy a keře — pokud by se tedy stanoviště obnovila nebo doplnila o úkryty, mohly by se do nich vracet častěji.
Data naznačují, že quendy tráví v degradovaných oblastech méně času nikoli kvůli nedostatku potravy, ale proto, že jsou tam více vystaveny predátorům.
Důkazy o úbytku potravních zdrojů, jako jsou lanýžům podobné houby, byly totiž neprůkazné a pokryv trav a bylin, které mohou tvořit hlízy ke krmení, zasažen nebyl.
Quendy jsou „ekosystémoví inženýři“
Snížení hrabavé aktivity vědce znepokojuje, protože quendy plní v ekosystému klíčovou roli. „Pokaždé, když hrabou za potravou, obracejí půdu, pomáhají vsakování vody, zahrabávají semena a šíří prospěšné houby, které podporují zdravé lesy,“ vysvětlil Mansfield. Patří k posledním hrabavým savcům, kteří tyto funkce na jihozápadě Západní Austrálie stále vykonávají.
Pokud bude choroba dál odstraňovat keře a travní stromy poskytující úkryt, mohou se podle vědců napříč ekosystémem projevit kaskádové efekty, jak tyto přirozené procesy slábnou.
Řešením může být obnova podrostu i drobné místní iniciativy
Mansfield zdůraznil, že zjištění nabízejí praktické vodítko pro budoucí management choroby a obnovu stanovišť. Obnova úkrytového prostředí — zejména hustého podrostu a travních stromů — by mohla zasažené lesy pro quendy opět zpříjemnit.
„Místní a malé iniciativy, jako jsou revegetační skupiny a zahrady přátelské k fauně, mohou hodně pomoci vyrovnat dopady, které choroba na zvířata jako quendy má,“ dodal. Prioritou by podle něj mělo být chránit přeživší travní stromy, bránit dalšímu šíření nemoci, hledat vůči chorobě odolné rostliny pro obnovu a zkoumat využití umělých úkrytů.
Myslíte si, že podobné drobné místní iniciativy — třeba zahrady přátelské k živočichům — mohou reálně zmírnit dopady rostlinných chorob? Podělte se o svůj názor v komentářích.
