Dlouhověkost jako nový luxus: investice prudce rostou

Delší život se stává novým symbolem luxusu. Takzvaná longevity tech — preventivní celotělové skeny na magnetické rezonanci, zdravotní přehledy poháněné umělou inteligencí a nositelné senzory sledující tělesné funkce — se podle analýzy publikované ve Vogue Business rychle přesouvá z okraje biotechnologického sektoru mezi běžné, byť majetné spotřebitele. Podle dat společnosti Dealroom vzrostly investice do oboru z přibližně 500 milionů dolarů (zhruba 11 miliard Kč) v roce 2016 na odhadovaných 8 až 9 miliard dolarů (zhruba 185 až 207 miliard Kč) plánovaných pro rok 2026. Za dekádu se tak z nišové oblasti stalo jedno z nejsledovanějších odvětví rizikového kapitálu.

Od laboratoří biotechu k statusovému symbolu

Ještě donedávna byla dlouhověkost doménou biotechnologických laboratoří a volných peněz miliardářů ze Silicon Valley. Podle Anny Pione, partnerky spotřebitelské divize poradenské firmy McKinsey zaměřené na investice do luxusního wellness, ale nejde o módní vlnu. „Všechny ukazatele v našem výzkumu naznačují, že to není přechodný trend, ale fenomén, který tu je posledních 10 až 15 let a nyní se výrazně zrychluje,“ říká.

Zrychlení podle McKinsey přineslo souběh několika novinek: léky ze skupiny GLP-1, vznik firem, které zpřístupnily testování a sledování zdraví běžnému zákazníkovi, a generativní umělá inteligence, díky níž si lidé mohou snáze vyhledat a utřídit informace o svém zdraví.

Pro nejbohatší se healthspan — tedy podíl života prožitý v dobrém zdraví — stal jedním z mála zbývajících aktiv, která lze za peníze skutečně zlepšit.

Nejrychleji roste zájem generace Z a žen po menopauze

Šéfové předních firem v oboru uvádějí, že jejich nejrychleji rostoucími skupinami zákazníků jsou generace Z a ženy po menopauze. Podle studie provedené na 3 021 pacientech amerických nemocnic vlastnili nositelné zařízení nejčastěji příslušníci generace Z (71 %), následovaní mileniály (69 %) a generací X (65 %).

„Každá generace tomu, zdá se, dává vyšší prioritu než ta předchozí,“ dodává Pione. „Vidíme také, že dlouhověkost je pro generaci Z mnohem víc součástí identity. Lidé jsou hrdí na to, že jsou vnímáni jako někdo, kdo o své zdraví pečuje.“

Dvě větve trhu: nepřetržité sledování versus jednorázový sken

Největší hráči spotřebitelské longevity tech se dělí na dvě podskupiny. Na jedné straně stojí nositelná zařízení pro nepřetržité sledování zdraví jako Oura a Whoop, na druhé firmy nabízející jednorázové, zpravidla roční celotělové preventivní skeny — Neko Health, Prenuvo a Ezra.

Během posledních dvanácti měsíců dosáhly hodnoty v řádu miliard dolarů: Oura byla oceněna na 11 miliard dolarů (zhruba 253 miliard Kč), Whoop na 10,1 miliardy a Neko Health na 7 miliard dolarů. Výrobce chytrého prstenu Oura se tak stal nejhodnotnější spotřebitelskou firmou v oboru; své ocenění na 11 miliard dolarů dosáhl v říjnu 2025.

Co má přijít dál

Zatímco první vlna longevity tech se soustředila na měření těla, další má podle expertů spočívat v interpretaci dat. Analytici očekávají, že roční objem rizikových investic dosáhne do roku 2030 zhruba 20 až 25 miliard dolarů. Banka UBS pak odhaduje, že širší „ekonomika dlouhověkosti“ by mohla do konce dekády dosáhnout hodnoty 8 bilionů dolarů (přibližně 184 bilionů Kč).

Ekonom a autor knih The Longevity Imperative a The 100-Year Life Andrew J. Scott razí pojem „evergreen economy“ — trh technologií podporujících „aktivní, zdravé a angažované“ stárnutí. To je podle něj odklon od dřívějšího konceptu „silver economy“, který počítal s postupným úpadkem zdraví. „Jak přecházíme od systému zaměřeného na léčbu nemocí ke světu, kde musíme zdraví udržovat, přenese se mnohem větší odpovědnost na jednotlivce,“ říká Scott. V současnosti se přitom na prevenci soustředí jen zhruba 3 % globálního zdravotního systému.

Vnímáte chytré prsteny, náramky a preventivní skeny jako smysluplnou investici do zdraví, nebo spíš jako drahý statusový doplněk? Podělte se o svůj názor v diskusi.