Kouř z požárů škodí celému tělu, ukazují nové studie

Kouř z lesních a přírodních požárů je podle nejnovějších výzkumů mnohem nebezpečnější, než se dosud myslelo. Vědci zjistili, že opakované vdechování i mírného množství kouře zvyšuje zdravotní rizika a že jeho jedovaté částice dokážou během několika dní obletět celou polokouli. „Zasaženo je celé vaše tělo,“ shrnuje Yang Liu, profesor environmentálního zdraví na Emory University v Atlantě. Podle něj kouř vyvolává v organismu oxidační stres a urychluje rozvoj řady nemocí. Studie z posledních měsíců spojují dlouhodobou expozici s tisíci úmrtí ročně.

Co vědci zjistili o kouři z požárů

Kouř z požárů obsahuje směs nebezpečných látek znečišťujících ovzduší. Jednou z nejagresivnějších složek jsou podle výzkumníků nepatrné částice zvané PM2.5 — tvoří je saze, prach a další látky, které fungují jako houby a vážou na sebe toxické kovy a organické sloučeniny.

Po vdechnutí se částice PM2.5 dostávají do plic a odtud do krevního oběhu, kde vyvolávají zánět a poškozují další orgány. Dlouhodobá expozice bývá spojována s plicními chorobami, jako je astma, ale také se srdečními onemocněními, cukrovkou, demencí a rakovinou. Obzvláště nebezpečný je kouř pro těhotné ženy, u nichž může zvýšit riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti.

Jedovatost kouře se navíc liší místo od místa. „Opravdu záleží na tom, kde požár hoří. Může se to lišit i blok od bloku — kouř může obsahovat různé složky,“ vysvětluje Mary Johnson, vědkyně z Harvard T.H. Chan School of Public Health. Její mezinárodní tým zkoumal jedovaté látky v kouři u zdravých hasičů a civilistů, kteří byli kouři nedávno vystaveni. Ve vzorcích našli rtuť a kadmium, karcinogenní sloučeniny i takzvané věčné chemikálie PFAS — syntetické látky používané v mnoha běžných výrobcích a stavebních materiálech, spojované s různými druhy rakoviny a metabolickými poruchami.

Proč na tom záleží i daleko od požáru

Nebezpečnost kouře se navíc s časem zvyšuje. Řečtí vědci zjistili, že v dnech následujících po požáru může být kouř až čtyřikrát toxičtější, protože prochází chemickými reakcemi, které posilují jeho schopnost poškozovat buňky. A putuje na obrovské vzdálenosti.

„Pokud tyto částice nesmyje déšť, mohou zůstat v atmosféře deset dní i déle. Za tu dobu mohou obletět celou polokouli a vrátit se do místa, odkud vyletěly,“ říká Nikolaos Mihalopoulos z Národní observatoře v Aténách.

Právě to je důvod, proč se problém týká i evropských čtenářů. Při kanadských požárech v roce 2023 hořelo 6 000 ohnisek na 15 milionech hektarů půdy a znečištění PM2.5 se rozšířilo napříč Severní Amerikou a doletělo i do Evropy a Asie. Podle práce zveřejněné v září 2025 mohlo být s expozicí těmto částicím spojeno zhruba 5 400 akutních úmrtí v Severní Americe a přibližně 64 300 chronických úmrtí v Severní Americe a Evropě.

Zároveň je ale třeba zachovat proporce. Jiné zdroje znečištění ovzduší — výfukové plyny z dopravy, průmyslové emise či spalování paliv při vaření — způsobují celkově víc zdravotních problémů, protože jsou jim lidé vystaveni denně. „Když se podíváme na to, co skutečně stojí za úmrtností v populaci jako celku, jsou to pořád všechny tyto další zdroje,“ upozorňuje Cathryn Tonne z Barcelona Institute for Global Health.

Jak se před kouřem chránit

Vědci doporučují především omezit expozici na minimum. Mary Johnson radí zůstávat během požárů a bezprostředně po nich uvnitř, používat filtry na topení a klimatizaci, mít po ruce respirátory třídy N95 a zajistit, aby zranitelní lidé měli snadno dostupné zásoby léků a inhalátorů.

Před obdobím požárů by lidé měli odstranit ze svých pozemků hořlavý materiál a případně vytvořit sousedské hlídky, které sledují první příznaky ohně a pomáhají zabránit tomu, aby se malý požár změnil v katastrofu.

Zažili jste na vlastní kůži zhoršenou kvalitu vzduchu kvůli vzdáleným požárům? Podělte se v komentářích o to, jak se podle vás dá riziko z kouře snižovat.