Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo překročila hranici 11 tisíc potvrzených případů. Podle údajů konžského ministerstva zdravotnictví se virem nakazilo 11 042 lidí a nejméně 5 387 z nich zemřelo, tedy téměř polovina nakažených. Jde o nejrozsáhlejší a nejsmrtelnější epidemii eboly v dějinách země a zároveň o druhou největší epidemii této nemoci, jaká kdy byla zaznamenána. Zdroje se rozcházejí v tom, zda vláda čísla zveřejnila v úterý, nebo ve středu. Nákazu způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, proti kterému není k dispozici schválená vakcína ani léčba. Virus zasáhl osm z 26 konžských provincií.
- Ebola v Kongu má 11 042 potvrzených případů a nejméně 5 387 obětí.
- Epidemii způsobuje kmen Bundibugyo, proti němuž neexistuje schválená vakcína ani lék.
- Virus se rozšířil do osmi z 26 provincií a případy hlásí také Uganda, Keňa a Nigérie.
- Horší byla dosud jen epidemie v západní Africe v letech 2014 až 2016 s více než 28 600 nakaženými.
Současná epidemie se řadí hned za západoafrickou z let 2014 až 2016
Ebola byla poprvé objevena v roce 1976 a od té doby bylo hlášeno několik desítek ohnisek. Současnou epidemii předčí pouze ta západoafrická z let 2014 až 2016. Tehdy se v Guineji, Libérii a Sieře Leone nakazilo více než 28 600 lidí a přes 11 tisíc jich zemřelo.
Podle agentury AP má konžská epidemie za stejně dlouhou dobu od vyhlášení nejméně trojnásobek případů i úmrtí ve srovnání s epidemií v západní Africe.
Případy se objevily ve východní, střední i západní Africe. Podle Al Džazíry jde o nejširší geografické rozšíření ze všech dosavadních epidemií eboly na africkém kontinentu. Koncem října ohlásila případ eboly Nigérie jako čtvrtá africká země, čímž se nákaza dostala i do západní Afriky. Několik případů zaznamenaly také Keňa a Uganda.
Od desítek případů k tisícům během několika měsíců
Epidemie byla vyhlášena v polovině května. Už tehdy Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že se virus Bundibugyo „rychle šíří“, a zvýšila riziko epidemie z „vysokého“ na „velmi vysoké“. Během několika měsíců počet potvrzených případů vyskočil z několika desítek na tisíce.
Podle dostupných údajů mnoho lidí zemřelo mimo léčebná centra. K tomu, že se nákaza šíří rychleji než při předchozích epidemiích, přispělo pozdní odhalování případů, ozbrojený konflikt v pohraničních oblastech a přetížený zdravotnický systém. Konžské úřady podle AP brzdí také špatné silnice a násilí ze strany místních obyvatel, které živí nedůvěra a dezinformace.
Boje v Ituri a Severním Kivu ohrožují zdravotníky
Zdravotnické úřady znepokojuje obnovené násilí ve dvou hlavních ohniscích nákazy, v provinciích Ituri a Severní Kivu. Vyzývají k zastavení bojů, aby se zdravotníci mohli k nemocným dostat bez překážek.
Terčem útoků se stala i zdravotnická zařízení a lékařský personál. Část komunit vůči viru zůstává skeptická a na zdravotníky bylo podniknuto několik útoků. Odborníci vyzývají k většímu úsilí o zpomalení a zastavení nákazy v Kongu.
Vakcína proti kmeni Bundibugyo zatím chybí
Zvládání epidemie komplikuje především to, že proti kmeni Bundibugyo dosud nebyla vyvinuta žádná specifická vakcína ani léčba. Podle Al Džazíry tento kmen zabíjí zhruba polovinu nakažených.
Na začátku tohoto měsíce WHO schválila klinické testy dvou nových vakcín proti ebole. Výsledky očekává na začátku roku 2027.































