Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalila. Podle údajů zveřejněných v pondělí japonským kabinetním úřadem vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v období od dubna do června o 0,3 procenta oproti předchozímu čtvrtletí. Šlo sice o třetí růst v řadě, ale slabší než 0,5 procenta v předchozím kvartálu a nižší než 0,5 procenta, které předpovídali analytici. V přepočtu na roční tempo se čtvrtá největší ekonomika světa rozšířila o 1,1 procenta. Za výsledkem stojí ochabující spotřeba domácností a slabé investice, které dokázal vyvážit pouze silný vývoz.
- HDP Japonska mezičtvrtletně vzrostlo o 0,3 procenta, v ročním vyjádření o 1,1 procenta.
- Soukromá spotřeba stagnovala a kapitálové výdaje klesly o 1,2 procenta.
- K růstu přispěl čistý export 0,5 procentního bodu, tažený poptávkou po autech a čipech.
- Slabší data komplikují zářijové rozhodnutí centrální banky o úrokových sazbách.
Do čtvrtletí vstupovalo Japonsko pod tlakem drahé energie a slabého jenu
Japonské ekonomice v posledních měsících škodí prudký nárůst cen energií spojený s válkou v Íránu. Pro surovinově chudou zemi, která dováží prakticky veškerou svou ropu, je to obzvlášť citlivé. Podle zdrojů byl kvůli konfliktu fakticky zablokován Hormuzský průliv, klíčová trasa pro vývoz ropy z Perského zálivu do Asie, což tlačilo ceny nahoru. Japonsko sáhlo do části svých ropných rezerv a pracuje na alternativních trasách.
Ropa Brent se v poslední době obchodovala kolem 88 dolarů za barel, oproti přibližně 65 dolarům před rokem, i když to je méně než dříve letos, kdy vyšplhala nad 110 dolarů.
Náklady na domácnosti navíc zhoršuje slabý jen, který minulý měsíc klesl vůči americkému dolaru na čtyřicetileté minimum. Slabá měna sice zvyšuje hodnotu zahraničních výnosů velkých exportérů, jako je Toyota, po přepočtu do jenů, zároveň však prodražuje dovoz surovin a zvedá ceny pro spotřebitele. Obavy z rostoucích cen sílí i proto, že růst mezd v Japonsku zůstává poměrně stagnující.
Vývoz aut a čipů vytáhl růst, spotřeba i investice zaostaly
Z jednotlivých složek přispěl k růstu HDP čistý export 0,5 procentního bodu, zatímco domácí poptávka přispěla záporně 0,2 procenta. Soukromá spotřeba v reálném vyjádření stagnovala a kapitálové výdaje klesly o 1,2 procenta. Vládní spotřeba naopak vzrostla o 1,6 procenta.
Export táhla globální poptávka po japonských automobilech a polovodičích. Japonsko je domovem firem Toyota Motor, Honda Motor a dalších předních výrobců aut, poptávku po čipech přiživuje zájem o umělou inteligenci.
Průzkum think tanku Japan Center for Economic Research mezi 37 ekonomy přitom počítal s ročním růstem 1,67 procenta – skutečnost tedy zaostala i za očekáváními odborníků.
Norihiro Yamaguchi, hlavní ekonom pro Japonsko ze společnosti Oxford Economics, očekává pomalý růst i ve druhé polovině roku 2026, protože firmy budou přenášet rostoucí náklady na energie na spotřebitele. „Ačkoli vývoz zboží souvisejícího s umělou inteligencí zůstane v nejbližší době robustní, slabá globální aktivita mimo oblast AI omezí celkové exportní zisky,“ uvedl v poznámce pro klienty.
Slabší čísla komplikují zářijové rozhodnutí centrální banky
Horší data mohou zkomplikovat chystané rozhodnutí Bank of Japan (BOJ) o úrokových sazbách v září. Centrální banka se snaží normalizovat měnovou politiku po desetiletích mimořádně nízkých a záporných sazeb. V červnu zvýšila základní sazbu na 1 procento, nejvíce za více než tři desetiletí. Od uvolněné politiky se začala odklánět v roce 2024, kdy oznámila první zvýšení sazeb od globální finanční krize roku 2008.
To znamená, že slabší růst staví BOJ před obtížné dilema mezi pokračováním v utahování politiky a rizikem, že další zdražení peněz ekonomiku dále zbrzdí. BOJ nedávno zvýšila svůj výhled růstu na 0,6 procenta pro fiskální rok do konce března příštího roku z dřívějších 0,5 procenta.
Oživit růst slíbila premiérka Sanae Takaičiová, její veřejná podpora ale postupně klesá, byť je stále vysoká ve srovnání s některými předchůdci. Americký dolar se po zveřejnění dat obchodoval kolem 159 jenů, zatímco před rokem to bylo přibližně 145 jenů.
Japonský akciový trh přesto v pondělí posílil, index Nikkei 225 přidal 0,3 procenta. Rostly i jiné asijské trhy – jihokorejský KOSPI o 2,4 procenta a hongkongský Hang Seng o 1,6 procenta.
Myslíte si, že japonská centrální banka i přes slabší růst v září znovu zvýší sazby? Podělte se o svůj názor v diskusi.
