Velká Británie letos přeskakuje z jednoho typu extrémního počasí do druhého — od sucha a veder k vlhkému a divokému počasí. Vědci tento jev označují jako klimatický bič (climate whiplash). Za neustálými výkyvy stojí změny v tryskovém proudění, rychle se pohybujícím pásu vzduchu vysoko v atmosféře. Podle odborníků se tyto zvraty staly se změnou klimatu pravděpodobnějšími a jejich časté střídání ztěžuje budování odolnosti společnosti. Klíčovou roli v této horské dráze extrémů hrají sucha a vlny veder, které se navzájem zesilují a zvyšují mimo jiné i riziko požárů krajiny.
- Britové letos zažívají rychlé střídání sucha, veder a vlhkého počasí, tzv. klimatický bič.
- Za jevem stojí změny tryskového proudění, které se změnou klimatu zesilují.
- Vlny veder jsou popisovány jako „tichý zabiják“ — jejich riziko není vidět, ale lidé ho cítí.
Jak se v Británii vyhlašuje sucho a jaké typy existují
O tom, zda je v některém regionu Velké Británie sucho, rozhoduje takzvaná Národní skupina pro sucho (National Drought Group). Té předsedá agentura pro životní prostředí (Environment Agency), která je za sucha zodpovědná. Skupina se sejde, zváží několik faktorů a rozhodne. Autoři přirovnávají tento postup ke způsobu, jakým Británie pojmenovává zimní bouře.
Sucho přitom nemá jen jednu podobu. Tradičně se rozlišují čtyři základní typy. Hydrologické sucho nastává, když hladiny jezer a řek klesnou pod určité regionální úrovně. Meteorologické sucho vychází z toho, jak dlouho je sucho. Zemědělské sucho spojuje nedostatek srážek s negativními dopady na růst rostlin. A socioekonomické sucho nastává, když je poptávka po vodě vyšší než dostupné zásoby.
K nim přibyl relativně nový typ — takzvané bleskové sucho. To způsobuje horké, suché a větrné počasí, které působí jako vysoušeč vlasů. Jedním z hlavních hnacích motorů bleskových such během britského jara a léta je evaporativní poptávka atmosféry, tedy jak „žíznivá“ atmosféra je.
V některých oblastech, včetně částí jižní Anglie, podle textu naznačují podmínky bleskové sucho, kdy je atmosféra žíznivější než dostupná vlhkost. Ve většině dalších míst, například v severním Walesu, jde jednoduše o hydrologické sucho.
Proč jsou vlny veder nazývány tichým zabijákem
Vedra jsou samostatným rizikem, odlišným od sucha. Zákeřná jsou v tom, že vyšší teploty nevidíme — ale extrémní horko cítíme. Právě proto se vlny veder někdy označují za tiché zabijáky a neviditelné riziko.
Nejsmrtelnější vlny veder mohou paradoxně přijít mimo suché podmínky. Vlhkost ve vzduchu totiž omezuje schopnost těla se ochladit.
Jedním ze způsobů měření tohoto jevu je teplota vlhkého teploměru (wet-bulb temperature). Meteorologové ji zjišťují běžným teploměrem obaleným vlhkou tkaninou — ukazuje, jak obtížné je ztrácet teplo pocením. Sucho je naopak absencí vlhkosti, takže dosáhnout vysoké teploty vlhkého teploměru je fyzikálně obtížnější a vyžaduje mnohem víc energie.
Řešení podle autorů existují, chybí rychlejší postup
Podle nového výzkumu se mnoho lidí ve Velké Británii nyní obává klimatické změny právě kvůli nedávným vlnám veder. Obavy jsou sice důležité, mohou ale vést k nečinnosti a pocitu, že člověk neví, co dělat. Autoři přitom zdůrazňují, že řešení pro budování odolnosti existuje řada.
Základem zůstává snížení emisí skleníkových plynů na čistou nulu. Protože se emise nepodařilo omezit dostatečně rychle, klimatický bič se podle textu globálně zesiluje. Investice by se měly zaměřit na rychlejší přechod k čisté energii, obnovu přírodního prostředí a budování odolnosti.
Klimatická změna je zároveň popisována jako sociální výzva. Jedním z hlavních míst, kde dochází k nadměrné úmrtnosti spojené s horkem mimo nemocnice, jsou domovy pro seniory — adaptace na extrémní počasí tak může být součástí dlouhodobého plánování sociální péče. Nezaměstnaní mladí lidé by podle autorů mohli být rekvalifikováni pro „zelená“ a klimatická povolání a sektory čisté energie.
Zmíněny jsou i investice do vodárenství: skladování vody pro sucha, zvládání zvýšeného tlaku při vedrech a řešení rizika záplav. Patří sem zlepšení potrubní infrastruktury, čištění odpadních vod, výstavba nádrží i sdílení vody mezi regiony. Vláda by podle textu měla zajistit, aby nejzranitelnější lidé v domovech, školách a nemocnicích měli v případě potřeby přístup ke klimatizaci, a myslet i na ozeleňování měst a udržitelné urbanistické plánování.
I když se tedy počasí může dál překlápět z horkých a suchých podmínek do vlhkých a divokých, řešení podle autorů leží přímo před námi.
Pociťujete i vy v Česku podobné výkyvy počasí mezi suchem a vydatnými srážkami? Napište do diskuse, jaká opatření proti suchu a horku vám dávají největší smysl.
