Novela zákoníku práce, kterou projednávají poslanci ve Sněmovně a která má platit od ledna, vyvolala ostrý spor. Vláda chce upravit pravidla, podle nichž se odlišuje podnikání od závislé práce. Nově by musely být všechny znaky závislé práce splněny současně. Opoziční poslanci, odbory, Asociace platformových pracovníků i ekonom Filip Pertold varují, že změna otevírá cestu švarcsystému, tedy zastřenému zaměstnávání přes živnostenský list. Podle nich může státní rozpočet přijít o miliardy korun. Ministr Juchelka a jeho úřad to odmítají. Švarcsystém podle nich zůstane nelegální a záporný dopad na rozpočet neočekávají. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Novinky.
- Podle novely by musely být všechny znaky závislé práce splněny zároveň. Pokud by jediný chyběl, práce by nemusela spadat pod zákonnou definici.
- Ekonom Filip Pertold mluví o možném výpadku „vysokých miliard“ korun. Odborář Josef Středula počítá s 25 miliardami ročně, pokud by na IČO přešlo 145 tisíc lidí.
- Ministerstvo negativní dopad na rozpočet nečeká a ministr Juchelka tvrdí, že švarcsystém zůstane nelegální.
- Na konci září pracovalo v Česku na živnostenský list přes 1,2 milionu lidí, o 32 tisíc více než před rokem.
Stačí, aby chyběla jediná podmínka, a nejde o zaměstnání
Podle Seznam Zpráv dnešní zákon vymezuje závislou práci čtyřmi znaky. Člověk pracuje v podřízeném postavení, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. Novela tyto znaky podle tohoto zdroje podrobněji rozvádí a výslovně zmiňuje organizaci a kontrolu práce, udílení pokynů a stanovení pracovní doby. Novinky změnu popisují jinak: novela podle nich do definice závislé práce přidává čtyři nové podmínky. Mezi ně patří organizace a kontrola práce zaměstnavatelem, pokyny nadřízeného a pevná pracovní doba.
Oba zdroje se shodují, že všechny podmínky by musely platit současně. Pertold to označuje za klíčovou změnu a kritici v tom vidí hlavní problém. Odbory upozorňují, že člověk by mohl fakticky pracovat jako zaměstnanec, a přesto by do definice nespadal, třeba proto, že mu firma neurčuje pracovní dobu. Podle kritiků by tak firma mohla na IČO najmout pracovníka, který nemá pevné směny, ale jen termín odevzdání úkolu.
Ministerstvo naopak tvrdí, že nová definice má hlavně pomoci internetovým platformám, jako jsou Rohlík nebo Bolt, a jejich pracovníkům rozpoznat, kdy jde o pracovní poměr.
Poslanci ministra kvůli změně tvrdě kritizovali
Na jednání poslanci ministra Juchelku kvůli novele „grilovali“. „Nejedná se o zpřesnění, ale o rozvolnění. Namotivujete tím zaměstnavatele, aby nezaměstnávali zaměstnance na zaměstnaneckou smlouvu, ale na IČO,“ řekla poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Olga Richterová (Piráti) ministrovi vzkázala: „Tímto svým návrhem postupně vytlačíte lidi ze zaměstnaneckých poměrů. Už dnes máme mnohem více lidí na IČO než sousední Polsko.“
„Švarcsystém zůstane nadále nelegální. Jsou to nesmysly. Když člověk pracuje jako zaměstnanec, tak se mu na smlouvě nic nezmění,“ odmítl ministr Juchelka představu hromadných přesunů zaměstnanců na živnostenské listy.
Jiří Vaňásek, vrchní ředitel sekce zaměstnanosti na ministerstvu, připustil, že některé profese, například programátoři, mohou být na hraně mezi podnikáním a zaměstnáním. Dodal však, že tak je tomu už dnes. Že by se švarcsystém ve velkém rozšířil třeba do továren, pochybuje. „Já jsem slyšel příběhy, že někdo chtěl říct v podniku, že bude pracovat na lince jako OSVČ. Ale jak by to potom v té fabrice reálně fungovalo?“ zeptal se. Vaňková mu oponovala: „Mám zkušenosti, že firmy pronajímají soustruh, a ten člověk tam pracuje na IČO.“
Zdeněk Kužela-Neubauer z Asociace platformových pracovníků varoval: „Dovedu si představit, že do budoucna skončí v Česku hlavní pracovní poměr úplně a vy tomu otevíráte dveře.“ Podle jeho zkušeností soudní rozsudky často nezměnily praxi platforem, které dostaly pokutu za švarcsystém. „Tam se jen čeká na platnost nového zákona,“ uvedl. Vaňásek namítl, že podle nové definice by tyto platformy u soudu dopadly stejně.
Ekonom Pertold mluví o legalizaci švarcsystému
„Je to de facto legalizace švarcsystému,“ řekl ekonom Filip Pertold v pořadu Agenda SZ Byznys. „Ekonomika dostane signál, že úřady budou mít výrazně nižší možnost to postihovat.“ Firmy by podle Seznam Zpráv mohly získat víc prostoru organizovat práci, která dnes vypadá jako zaměstnání, přes lidi na IČO. To může poškodit stát i samotné pracovníky.
Přesně odhadnout reakci firem je podle Pertolda těžké. „Firmy začnou nějakým způsobem testovat nový terén a budou čekat, co soudy, co inspektorát práce, jakým způsobem to budou v nových podmínkách postihovat, nebo nebudou,“ míní. Výrazné riziko vidí hlavně v odvětvích, kde je práce na IČO běžná už dnes, typicky v IT a stavebnictví. Nová pravidla by podle něj tento trend mohla posílit a postupně ho rozšířit i do dalších oborů. „Je to hra s ohněm,“ shrnul.
Nezanedbatelná skupina lidí se podle Pertolda stává OSVČ nedobrovolně a jejich počet by mohl náhle vzrůst. Jako příklad uvádí mladé lidi na začátku kariéry, matky, cizince a čerstvé absolventy. „Zkazky o tom, že mladí do toho vstupují jen proto, že chtějí volnost, nejsou v souladu s realitou,“ řekl. Pokud firma využívá mladé lidi jako OSVČ místo řádné pracovní smlouvy, může se jich také mnohem rychleji zbavit. Nejvíc by ze změny mohly těžit firmy se silnou vyjednávací pozicí na trhu práce. Jejich pracovníci by naopak mohli přijít o ochranu standardního pracovního poměru. Nejde jen o dovolenou a nemocenskou, ale i o ochranu před výpovědí a budoucí důchody.
Odhady dopadů na rozpočet se výrazně rozcházejí
Přesnou ztrátu pro státní rozpočet zatím vyčíslit nelze. Podle Pertolda záleží na tom, kolik zaměstnavatelů nová pravidla využije a kolik lidí přejde na IČO. „Je zcela namístě si představovat, že z toho rozpočtu budou vypadávat vysoké miliardy,“ řekl. Ztrátu v řádu desítek miliard považuje za méně pravděpodobnou. Dopad by ale byl ještě větší, pokud by do režimu živnostenského listu přešlo půl milionu lidí, o kterých mluví odbory.
Odbory upozorňují, že živnostníci obecně odvádějí na sociálním pojištění méně než zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé. „Pokud se ze zaměstnaneckého poměru přesune na IČO jen 145 tisíc lidí, bude to pro státní rozpočet znamenat o 25 miliard ročně méně,“ uvedl Josef Středula z Českomoravské konfederace odborových svazů. Úřad ministra Juchelky negativní dopad na rozpočet neočekává.
Zaměstnanec odvede 511 tisíc, „ičař“ jen 158 tisíc
Pertold rozdíl ukazuje na příkladu člověka s ročními náklady práce 1,2 milionu korun. U zaměstnance mu vychází efektivní zdanění 42 procent. U OSVČ, která uplatňuje šedesátiprocentní výdajový paušál, jen 13 procent.
Zaměstnanec tak z tohoto příjmu odvede státu ročně 511 tisíc korun, člověk pracující na IČO pouze 158 tisíc.
Pertold uznává, že živnostníkům chybí zaměstnanecká ochrana a nesou podnikatelské riziko. Rozdíl v odvodech je podle něj přesto příliš velký. „V případě, kdy ta míra zdanění je dvou a půl nebo téměř trojnásobně vyšší než u zaměstnanců, tak to skutečně vytváří distorze. Lidé si vybírají způsoby práce, které nechtějí, nebo firmy si vybírají typ smlouvy, která pro ně není optimální,“ říká. Podle něj zaměstnanci kvůli nižším odvodům OSVČ v průměru dotují veřejný systém. Týká se to důchodů i zdravotnictví. OSVČ budou mít nižší penze, ale ne úměrně tomu, kolik na pojištění ušetřily, a zdravotní péči čerpají všichni stejně.
Nedávné zvýšení minimálních odvodů OSVČ podle Pertolda problém neřeší. Odlišná zátěž zaměstnanců a živnostníků podle něj firmy dál motivuje najímat OSVČ místo zaměstnanců. „Nedává smysl, abychom danili stejné věci, v tomto případě službu, kterou si ta firma kupuje, úplně jinak,“ dodal. Hraniční případy mezi podnikáním a zaměstnáním přičítá rozdílům v odvodech i Vaňásek z ministerstva.
Rekordní počet živnostníků a výhodné daňové režimy
Česko má rekordní počet lidí pracujících na živnostenský list. Na konci září jich bylo přes 1,2 milionu, o 32 tisíc více než o rok dříve. Podle Seznam Zpráv to ale nemusí znamenat, že by Češi chtěli čím dál víc podnikat. Ve srovnání s Německem nebo Dánskem mají tuzemské OSVČ mnohem výhodnější daňové podmínky. Díky paušálním výdajům, paušální dani a dalším režimům často odvádějí státu výrazně méně než zaměstnanci. Podíl lidí na živnostenský list je podle Pertolda v IT až dvojnásobný oproti evropskému srovnání.
Místo silnějších kontrol změnit zdanění práce, radí ekonom
Vláda podle Seznam Zpráv slibuje posílení kontrol. Pertold to za řešení nepovažuje. Aby byly kontroly účinné, bylo by podle něj potřeba desítek tisíc dalších úředníků. To je v rozporu s politickými sliby snižovat byrokracii a počet státních zaměstnanců. Změnit by se podle něj měla samotná pravidla zdanění práce, počínaje omezením počtu daňových režimů pro OSVČ, zejména paušální daně a výdajových paušálů.
„Takhle benevolentní výdajové paušály nemají prakticky nikde v Evropě a nedává to moc smysl,“ uzavřel Pertold.































