Oteplování mění rizika dětských průjmů v Africe

Rostoucí teploty a měnící se srážkové vzorce mohou zásadně přetvořit rizika dětských průjmových onemocnění napříč subsaharskou Afrikou. K tomuto závěru dospěli výzkumníci z Centra pro vývoj vakcín a globální zdraví (CVD) při lékařské fakultě University of Maryland ve studii publikované v časopise Nature Communications. Analýza více než 9 300 případů středně těžkých až těžkých průjmů u dětí mladších pěti let v Mali, Keni a Gambii ukázala, že dopad klimatu na zdraví dětí výrazně tlumí faktory jako očkování, přístup k dopravě a další ukazatele socioekonomické odolnosti rodin.

Průjmová onemocnění jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) třetí nejčastější příčinou úmrtí dětí mladších pěti let na světě a zároveň hlavní příčinou podvýživy. Původci těchto nemocí – viry, bakterie a parazité – se lépe daří v teplejším a vlhkém prostředí, a klimatická změna tak přispívá k jejich šíření. Podle odhadů povede oteplování k dalším 48 000 úmrtím dětí v roce 2030, a to především v subsaharské Africe a jižní Asii.

Vliv klimatu se liší podle patogenu i místa

Vědci zkoumali vztah mezi klimatickými faktory a čtyřmi hlavními původci průjmů: Cryptosporidium, Shigella, rotavirus a enterotoxigenní Escherichia coli (ETEC). Vycházeli přitom z dat zásadní studie Global Enteric Multicenter Study (GEMS) a jejího navazujícího projektu Vaccine Impact on Diarrhea in Africa (VIDA).

„Klimatická změna neovlivňuje všechna průjmová onemocnění stejně,“ uvedla hlavní autorka studií Megan Kowalcyk. „Naše zjištění ukazují, že riziko nemoci závisí nejen na teplotě a srážkách, ale i na faktorech, které ovlivňují schopnost rodiny přizpůsobit se a reagovat na environmentální stres.“

V Keni byla klíčovým faktorem spojeným s rizikem infekce Shigella, Cryptosporidium a ETEC teplota. Naproti tomu v Mali a Gambii měly větší vliv proměnné související se srážkami, které ovlivňovaly rotavirus, Cryptosporidium a ETEC. Přestože do roku 2055 mají teploty výrazně stoupnout, dopad na srážky a výskyt Cryptosporidia je podle studie ve všech třech lokalitách jen mírný.

Socioekonomická odolnost může rizika tlumit

Analýzy prokázaly, že faktory adaptační kapacity dokážou riziko spojené s klimatem měnit. Děti z domácností s přístupem k dopravě, elektřině nebo vlastnící televizi obecně čelily nižším rizikům pro některé patogeny než děti bez těchto zdrojů.

Podle modelů výskyt Cryptosporidia při budoucích klimatických scénářích výrazně poroste, pokud se sníží přístup k nezávadné pitné vodě – naopak jeho zlepšení incidenci snižuje.

„Tento výzkum zdůrazňuje, že je třeba dívat se dál než jen na environmentální expozici,“ řekl ředitel CVD Stefan Kappe. „Budování odolnosti vůči klimatické změně bude vyžadovat kombinaci veřejnozdravotních opatření, zlepšení infrastruktury, ekonomického rozvoje a širšího přístupu k život zachraňujícím vakcínám.“

Data pro plánovače veřejného zdraví

Zjištění navazují na dřívější výzkumy, podle nichž klimatická změna může významně ovlivnit výskyt průjmových onemocnění v komunitách s omezenými zdroji, zejména v subsaharské Africe. S rostoucími teplotami a méně předvídatelnými srážkami je stále důležitější porozumět tomu, jak sociální a ekonomické problémy ovlivňují šíření nemocí, aby bylo možné lépe chránit nejohroženější děti.

„Tento druh modelové analýzy dává plánovačům veřejného zdraví něco, co mají jen zřídka: obraz o tom, co skutečně žene riziko, a to lokalitu po lokalitě a patogen po patogenu,“ uvedl děkan UMSOM Mark T. Gladwin. Podle něj je pozoruhodné, že ochranným faktorem se ukázal například přístup k dopravě, což naznačuje, že mobilita a ekonomická stabilita nejsou pro strategii klimatického zdraví okrajové, ale mohou být zásadní pro ochranu zranitelných skupin.

Měly by být investice do infrastruktury a vakcín součástí boje proti dopadům klimatické změny na zdraví? Podělte se o svůj názor v diskuzi.