Ukrajina odmítla americký návrh, podle něhož by se překreslily správní hranice Doněcké a Luhanské oblasti tak, aby odpovídaly současné frontové linii. Rusko by pak mohlo prohlásit, že ovládá celý Donbas, a ruský vůdce Vladimir Putin by mohl vyhlásit vítězství. Ukrajinská vojska by přitom nadále držela města, která ruská armáda dobýt nedokázala. Informaci přinesl britský deník The Telegraph s odvoláním na ukrajinský zdroj blízký jednáním. Návrh podle něj předložili vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Ti v úterý a ve středu v Abú Zabí jednali s ukrajinskou i ruskou delegací.
- Američtí vyslanci Witkoff a Kushner navrhli posunout správní hranice Doněcké a Luhanské oblasti podle současné frontové linie.
- Rusko požaduje, aby mu Ukrajina přenechala zhruba 5180 kilometrů čtverečních území, které jeho vojska nedobyla.
- Kyjev návrh odmítl. Ruskou okupaci podle něj nikdy neuzná, ani de facto, ani de jure.
- Jednání v Abú Zabí skončila ve středu ráno po dvou schůzkách, které trvaly celkem asi šest hodin.
Mapa se měla přizpůsobit frontě, nikoli fronta mapě
Podstatou plánu, který týdeník The Economist označil za „kartografický trik“, bylo změnit správní vymezení obou východoukrajinských oblastí. Území, které dosud kontrolují Ukrajinci, by se tak fakticky ocitlo mimo nové hranice Doněcké a Luhanské oblasti. Moskva by mohla tvrdit, že kontroluje sto procent Donbasu, aniž by musela dobýt zbývající ukrajinská města.
Ukrajinská armáda podle dostupných údajů stále drží více než pětinu Doněcké oblasti a necelé procento Luhanské. Rusové toto území za téměř pět let války dobýt nedokázali.
„Ukrajinská delegace nikdy neprojednávala žádné ústupky ohledně území, která Rusko okupuje. Ukrajina to nikdy neuzná, ani de facto, ani de jure. A to byl vždy náš postoj u jednacího stolu,“ řekl deníku The Telegraph ukrajinský zdroj.
Ruský požadavek na Donbas brzdí americkou snahu o mír
Návrh měl podle The Telegraph „odblokovat mírová jednání s Ruskem“. Pokoušel se obejít největší překážku dohody, kterou je ruský požadavek, aby Ukrajina odevzdala přibližně 5180 kilometrů čtverečních v Doněcké a Luhanské oblasti. Právě tento požadavek podle britského deníku americké úsilí o vyjednání míru do značné míry „zastavil“.
Putin opakovaně žádá, aby se ukrajinská vojska z Donbasu stáhla. V červnu 2024 navíc jako podmínku příměří požadoval, aby Kyjev uznal ruské nároky na Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast i na Krym.
Trump už v předvolební kampani před více než dvěma lety sliboval, že pokud bude zvolen, ukončí válku do 24 hodin.
Signály z Washingtonu si s postojem Kyjeva odporují
Americký návrh přichází v době rozporuplných informací o možných územních ústupcích. Šéf Bílého domu ještě před úterním jednáním prohlásil, že by Ukrajina mohla mít „jiný tvar“. Američtí představitelé pak naznačili, že Kyjev soukromě „projevil určitou flexibilitu ohledně územních ústupků“. Ukrajinská strana to však popírá.
Kushner na začátku rozhovorů uvedl, že Washington považuje Putina za ochotného usilovat o mír, pokud budou splněny určité podmínky. „Evropané se nás nejčastěji ptají: Jsou Rusové a prezident Putin opravdu připraveni na mír?“ řekl. „Podle toho, co jsme Steve a já slyšeli přímo od něj, můžeme s velkou jistotou říci, že věříme, že ano, za správných podmínek.“
Vyjednavači se přesunuli k bezpečnostním zárukám
Rozhovory v Abú Zabí skončily ve středu ráno. Proběhly dvě schůzky, které trvaly dohromady zhruba šest hodin: čtyři a půl hodiny v úterý a hodinu a půl ve středu. Zprostředkovali je Witkoff, Trumpův zvláštní vyslanec, a Kushner, zeť amerického prezidenta.
Prostor ke kompromisu v územní otázce zůstává omezený. Američtí vyjednavači se proto soustředili na bezpečnostní záruky, které by platily po válce a měly by zabránit nové ruské invazi, pokud se podaří dosáhnout příměří.
Požadavky Moskvy jsou však s postoji Kyjeva i nadále v zásadním rozporu.































