Spojené státy v sobotu brzy ráno zavedly 50procentní clo na část kanadského dovozu v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů (přibližně 413 miliard Kč). Stalo se tak poté, co několikadenní jednání mezi Washingtonem a Ottawou nakonec nepřinesla dohodu. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země bude reagovat cly ve stejné výši „dolar za dolar, aby ochránila naše pracovníky a podniky“, a že obchodní jednání s USA pozastavuje. Nová cla nabyla platnosti podle amerických údajů v sobotu v 0:01 východoamerického času.
- USA uvalily 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (asi 413 miliard Kč).
- Kanada slibuje odvetná cla ve stejné výši a pozastavuje jednání s Washingtonem.
- Clo se dotkne přibližně pěti procent zboží, které Kanada ročně vyváží do USA.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer novinářům v pátek před půlnocí sdělil, že „Kanada dnes večer odmítla uzavřít obchodní dohodu za podmínek, na nichž se strany dohodly začátkem tohoto týdne“. Podle něj tak učinila navzdory americké nabídce, aby Kanada požívala nejvýhodnějšího režimu ze všech významných vývozců na americký trh. Greer uvedl, že Washington nabídl výrazné snížení cel v sektorech oceli, hliníku, automobilů a dřeva.
Carney naopak označil podmínky navržené Spojenými státy za nepřijatelné. „Změny podmínek navržených USA na poslední chvíli byly nespravedlivé, ekonomicky nevýhodné a zpochybňovaly spolehlivost jakékoli dohody,“ prohlásil premiér. Dodal, že jeho vláda v nejbližších dnech oznámí další opatření na podporu kanadských pracovníků a podniků.
Clo mělo platit už ve středu, Trump ho odložil o tři dny
Cla měla původně vstoupit v platnost už ve středu. Americký prezident Donald Trump ale začátek jejich účinnosti posunul o tři dny s odkazem na výrazný pokrok v jednáních. Krátce před uplynutím lhůty přitom Trump uváděl, že by USA „měly být schopny mít dohodu s Kanadou“, a odvolával se na svůj „dobrý vztah“ s Carneym.
Kanadští vyjednavači tento týden zůstávali ve Washingtonu, aby se pokusili dohodu dotáhnout. Podle agentury Reuters měla připravovaná dohoda snížit americká cla na vozidla vyrobená v Kanadě z 25 na 15 procent a napůl snížit cla na kanadskou ocel a hliník na 25 procent. Hlavní kanadský vyjednavač Dominic LeBlanc ale po pátečních rozhovorech řekl, že „máme před sebou ještě práci“.
Spor rozdmýchal i bojkot amerického alkoholu
Jádrem sporu je řada citlivých oblastí. Kanada dlouhodobě usiluje o úlevu z Trumpových cel na automobily, ocel a hliník, která podle Ottawy poškodila kanadskou ekonomiku a vedla ke ztrátě pracovních míst. Washington naopak vytýkal Kanadě „diskriminační zacházení“ s americkým alkoholem, automobily a mléčnými výrobky. Kanadské provincie loni jako odvetu za americká cla stáhly americký alkohol a víno z regálů obchodů; právě toto opatření podle regionálních představitelů Spojené státy obzvlášť dráždilo.
Nová americká cla se dotknou přibližně pěti procent zboží, které Kanada každoročně vyváží do USA. Postihnou mimo jiné i hokejky nebo škrabky na čištění jazyka. Cla platí američtí dovozci, kteří se je mohou snažit přenést na spotřebitele formou vyšších cen.
Proč událost sledovat i z Česka
Vzájemné obchodní vztahy obou zemí patří k nejrozsáhlejším na světě: loni si USA a Kanada navzájem prodaly zboží a služby v hodnotě 880 miliard dolarů. Do Spojených států přitom loni směřovalo téměř 72 procent kanadského vývozu zboží, což činí Kanadu obzvlášť zranitelnou vůči americkým obchodním opatřením. Carney opakovaně říká, že vztahy s USA se navždy změnily bez ohledu na osud jednotlivé dohody a že se Kanada musí diverzifikovat a snížit svou závislost na jižním sousedovi.
Podle agentury AP budou politické dopady sporu pravděpodobně ještě větší než jeho ekonomické následky.
Pro čtenáře v Česku jde o další příklad toho, jak americká celní politika mění dosavadní pravidla mezinárodního obchodu i u nejbližších spojenců USA. Eskalace celních válek se přitom může promítnout do globálních dodavatelských řetězců a cen zboží i za hranicemi Severní Ameriky.
Doma navíc stojí Carney před obtížným úkolem. Průzkum agentury Leger zveřejněný ve středu ukázal, že 56 procent Kanaďanů chce, aby vláda „zaujala tvrdý postoj“ a nedělala USA další ústupky. Zatímco premiér vyzýval provincie, aby zvážily návrat amerického alkoholu do regálů, premiér Manitoby Wab Kinew novinářům řekl, že Kanada by měla dál „bojovat“, a premiérka Quebeku Christine Frechette uvedla, že dohodu nejprve posoudí. Agentura AP také připomíná, že se blíží listopadové volby do Kongresu a že američtí voliči jsou už nyní frustrováni vysokými životními náklady.
Myslíte si, že tvrdý postoj Kanady vůči americkým clům dává smysl, nebo měla přistoupit na dohodu? Podělte se o svůj názor v diskuzi.
