Zelenskyj odmítá volby za války: byly by jako tsunami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil konání voleb během války s Ruskem za obrovské riziko, které by mohlo „zničit zemi“. Vyjádřil se tak podle veřejnoprávní stanice Suspilne na sobotním setkání s novináři, jeho slova byla zveřejněna v neděli. Reagoval tím na nedávnou výzvu bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova, aby se způsob uspořádání hlasování ještě za probíhajícího konfliktu začal hledat. Ukrajina má za válečného stavu volby pozastavené a podle agentury AFP většina obyvatel, kteří se už pátým rokem brání ruské invazi, si je v době bojů ani nepřeje.

Krizi spustilo odvolání populárního ministra obrany

Napětí na ukrajinské politické scéně narostlo v průběhu léta. Zelenskyj tehdy odvolal populárního ministra obrany Mychajla Fedorova, který nebyl nominován ani do nové vlády. To vyvolalo v Kyjevě i dalších městech pouliční protesty, jež jsou jinak v době války poměrně vzácné. Tisíce lidí žádaly jeho návrat do funkce.

Pětatřicetiletý Fedorov, považovaný za inovátora a reformátora a oblíbený zejména mezi mladšími Ukrajinci, patřil k hlavním zastáncům rozsáhlého nasazení dronů, které dnes ukrajinské válečné úsilí do velké míry určuje. V úřadu vydržel šest měsíců. Zelenskyj mu podle médií nabídl v novém kabinetu různé možnosti, exministr ale stál pouze o resort obrany.

Napjatou situaci vyostřilo, když Fedorov zveřejnil devítiminutové video, v němž prohlásil, že ukrajinská demokracie „nemůže být rukojmím Ruska“. Poté přišel s překvapivou výzvou najít způsob, jak volby uspořádat. Otevřeně sice neřekl, že chce Zelenského vyzvat, přesto se od něj po tomto kroku část jeho příznivců distancovala.

Prezident výzvu tvrdě odmítl

Zelenskyj v reakci připomněl, že k rychlému uspořádání voleb byla Ukrajina tlačena z různých stran už zhruba před rokem. „Můj postoj byl jasný. Pokud nám partneři nabídnou konkrétní podmínky, za kterých je možné uspořádat volby bezpečně, legitimně a demokraticky – za účasti vojáků, frontových oblastí i milionů občanů, kteří odešli do zahraničí, a bez útoků a ostřelování, tak o tom pojďme diskutovat,“ uvedl. Podle něj tehdy žádný ze západních partnerů takové záruky nepředložil.

„Domnívám se, že v době takové války představují volby obecně velká rizika. Právě teď jsou pro stát tsunami, která rozštěpí Ukrajinu,“ prohlásil prezident.

Zelenskyj, jehož mandát formálně vypršel v roce 2024 stejně jako mandát současných poslanců, k Fedorovovi dodal, že podle něj „směřuje sám, nebo je tlačen ke špatným věcem“. Podle nedávného průzkumu by ale zůstal populárnějším prezidentským kandidátem. Experti oslovení médii se navíc shodují, že volby by za války byly kvůli logistickým i bezpečnostním překážkám prakticky neproveditelné.

Fedorov míří do USA, Rusko chystá mobilizaci

Domácí spor se odehrává na pozadí zesilujících ruských úderů. Fedorovův tým agentuře AFP potvrdil, že exministr se chystá brzy navštívit Spojené státy, což pravděpodobně oživí spekulace, zda se profiluje jako Zelenského rival.

Zelenskyj zároveň uvedl, že podle Kyjeva Rusko plánuje po zářijových parlamentních volbách mobilizovat dalších 300 tisíc vojáků a v roce 2027 může povolat statisíce dalších s cílem dobýt zbytek Doněcké oblasti. Prezident popsal, že Ukrajina se soustředí na ničení ruských odpalovacích zařízení balistických raket – ty dokážou zneškodnit prakticky jen americké systémy Patriot, jejichž munice ale ubývá. Podle Zelenského Ukrajina v roce 2026 dostala jen 264 raket pro Patrioty oproti 364 v roce 2025 a 675 v roce 2023.

Kyjev proto usiluje o domácí výrobu těchto střel a jedná o dalších dodávkách. Zelenskyj oznámil dohodu s Německem o 600 protiraketových střelách Patriot PAC-2 na období 2027–2028; nové interceptory přislíbila i Francie. Norsko podle svých plánů pošle Ukrajině v rozpočtovém roce 2027 dalších 85 miliard norských korun (asi 9,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard Kč).

Měly by se na Ukrajině konat volby ještě za války, nebo má Zelenskyj pravdu, že by zemi rozdělily? Podělte se o svůj názor v diskusi.