Exxon Mobil a Chevron patří k největším americkým těžařům a zpracovatelům ropy a zemního plynu – firmy, které ropu nejen čerpají ze země, ale vlastní i rozsáhlé rafinerie, jež z ní vyrábějí benzin, naftu a letecký petrolej. Právě tato kombinace jim v uplynulém čtvrtletí přinesla mimořádné výdělky. Zatímco boje mezi USA a Íránem, které trvají už šestý měsíc, dusily dodávky ropy a spotřebitelé po celém světě platili za palivo víc a někde se potýkali s jeho nedostatkem, obě společnosti oznámily prudký nárůst zisků.
- Společný zisk Exxonu a Chevronu za druhé čtvrtletí přesáhl 26 miliard dolarů, meziročně o více než 300 % výše.
- Konflikt mezi USA a Íránem zastavil většinu přepravy přes Hormuzský průliv, kudy dříve proudila pětina světové ropy a plynu.
- Průměrná cena benzinu v USA v pátek dosáhla 4,11 dolaru za galon, zhruba o dolar víc než loni ve stejnou dobu.
Exxon Mobil se sídlem v texaském Springu oznámil, že jeho zisk za druhé čtvrtletí se zdvojnásobil na 14,53 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o 105 %. Tržby vzrostly o 42 % na 116,02 miliardy dolarů. Chevron sídlící v Houstonu své zisky téměř zčtyřnásobil na 12,07 miliardy dolarů, tedy o 385 % více než ve stejném čtvrtletí loni, při tržbách 70,06 miliardy dolarů.
Zablokovaný Hormuzský průliv vyhnal ceny ropy vzhůru
Konflikt zastavil většinu lodní přepravy přes úzký Hormuzský průliv, kterým dříve procházela pětina světové ropy a zemního plynu. S omezenými globálními dodávkami vyskočila cena ropy Brent, mezinárodního standardu, z přibližně 70 na více než 100 dolarů za barel po velkou část března, dubna a května a v jednom okamžiku dosáhla 126 dolarů. Americká ropa se během čtvrtletí pohybovala mezi 68 a 115 dolary za barel.
Nedostatek se projevil i mimo trh. V Austrálii se objevilo občasné přídělové omezení paliva, v Nepálu a na Srí Lance zavřely kvůli nedostatku úřady. Podle neziskové organizace Global Witness vykázalo šest největších evropských ropných firem za první čtvrtletí dohromady zisk 22 miliard dolarů, o 43 % více než loni.
„Existují skupiny po celém světě, které tuto krizi prožívají velmi dobře, a producenti ropy jsou jednou z nich,“ řekl Patrick Galey, který se v Global Witness věnuje fosilním palivům.
Demokraté chtějí zdanit válečné mimořádné zisky
Firmy jako Exxon a Chevron cenu americké ropy neurčují – tu žene nabídka a poptávka a to, kolik jsou obchodníci a rafinerie ochotni zaplatit. Přesto část zákonodárců míří na jejich výdělky. Demokraté v Kongresu předložili už v březnu návrhy, které by velké producenty ropy zdanily za zisky od roku 2026 a výnos přerozdělily spotřebitelům.
Senátní verzi předložil senátor Sheldon Whitehouse z Rhode Islandu, doprovodný návrh pak kalifornský kongresman Ro Khanna. Zákon by zavedl spotřební daň na barel pro firmy, které v roce 2025 vytěžily nebo dovezly nejméně 300 000 barelů ropy denně. Daň by činila 50 % rozdílu mezi cenou ropy v době jejího uvalení a průměrnou cenou barelu v předchozím roce. Podobné návrhy v minulých letech neprošly.
„Je spravedlivé uvalit daň z mimořádných zisků na nepřiměřené mimořádné zisky, místo abychom škrtali programy stravování pro děti,“ uvedl Whitehouse. Průměrná cena benzinu v USA, která byla před útoky USA a Izraele na Írán pod třemi dolary za galon, dosáhla v pátek 4,11 dolaru.
Rafinerie vydělávají, zatímco platí spotřebitelé
Podle Toma Senga, odborného asistenta energetických financí na Texas Christian University, jsou právě firmy vlastnící rafinerie v nejlepší pozici k profitu. Rafinerie totiž nyní těží z historicky vysokých takzvaných „crack spreadů“ – marží odvozených od rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů. Koncem července mohla rafinerie kupující barel za zhruba 80 dolarů počítat se ziskem 50 až 60 dolarů oproti obvyklým 20 až 25.
Timothy Fitzgerald, profesor ekonomie z University of Tennessee, upozorňuje, že od začátku konfliktu se ne všechny rafinerie ve světě dostanou k dostatku ropy. Americké rafinerie, které jedou téměř na plný výkon, tak profitují zvlášť u letadlového petroleje a nafty – ta je v USA oproti stavu před uzavřením Hormuzského průlivu asi o 41 % dražší. „Nakonec platí uživatelé energetických služeb,“ dodal Fitzgerald s odkazem na spotřebitele u čerpacích stanic i cestující v letadlech.
Měly by podle vás mimořádné zisky ropných firem podléhat zvláštní dani, nebo jde jen o důsledek trhu? Podělte se o svůj názor v diskusi.
