V čele dánského tažení proti takzvaným turbokuřatům stojí Christian Rabjerg Madsen, ministr pro ochranu přírody a dobré životní podmínky zvířat. Dánská vláda podle deníku The Guardian usiluje o národní zákaz chovu rychle rostoucího plemene Ross 308 a chce stejný zákaz prosadit i v celé Evropské unii. Madsen zároveň tento týden vyzval Dány, aby turbokuřata nekupovali. Krok přichází po vlně pobouření, kterou minulý týden vyvolal dokument televize TV2. Ten obvinil jednoho z velkých dánských producentů kuřecího masa, Christiana Tvergaarda, z porušování zákona v chovu na severu Jutska.
- Dánská vláda chce zakázat chov turbokuřat doma a prosazovat zákaz na úrovni EU.
- Plemeno Ross 308 vyroste z přibližně 50 gramů na dva kilogramy za 33 dní, jiným plemenům to trvá 46 až 63 dní.
- Podle dokumentu TV2 dopřával chovatel Christian Tvergaard kuřatům jen polovinu zákonem předepsané denní tmy.
- Podle organizace Eurogroup for Animals se v EU chová v intenzivních systémech 95 procent kuřat.
Dokument odhalil, že kuřata měla méně tmy, aby víc jedla
Dokument televize TV2 obsahoval tajně natočené záběry z drůbežárny v Nordjyllandu, tedy na severu Jutska. Majitel chovu Christian Tvergaard podle něj porušoval dánský zákon tím, že kuřatům poskytoval jen polovinu denní doby tmy, kterou zákon vyžaduje. Cílem bylo přimět zvířata, aby více jedla.
Tvergaard po odvysílání pochybení přiznal. „Pohlížím do vlastního nitra a musím přiznat, že jsem učinil několik špatných rozhodnutí. Není pro to omluva, ale mohu se z toho poučit a napravit to, co jsem nedělal dostatečně dobře,“ řekl pro TV2. Podle svých slov už zasáhl jak u světelného režimu, tak u řady pracovních postupů v chovu, kde zpřísnil postupy i rozpis služeb personálu.
Plemeno Ross 308 roste rychleji, než jeho tělo zvládá
Ross 308 je nejrozšířenějším plemenem v dánské drůbežářské produkci. Kuřata tohoto plemene vyrostou z přibližně 50 gramů na dva kilogramy za pouhých 33 dní, odtud přezdívka „turbokuřata“. Ostatní plemena potřebují k dosažení stejné hmotnosti 46 až 63 dní. Tak rychlý růst může zvířatům způsobit problémy s kostmi a vnitřními orgány.
Ministr Madsen přitom nezastírá, že cesta k zákazu nebude jednoduchá. „Chci pracovat na národním zákazu. Ale je jasné, že je to něco, co je potřeba prověřit z právního i ekonomického hlediska,“ uvedl. A dodal: „Teď budeme pracovat na národním zákazu a budeme pracovat na zákazu na úrovni EU.“
Drůbežáři varují: zákaz musí platit i pro dovoz
Návrh zákazu podle dostupných zpráv získává v Dánsku politickou podporu napříč stranami. Zástupci odvětví ale upozorňují, že bez pravidel pro dovážené maso nebude účinný.
„Pokud chov rychle rostoucích kuřat zakáže jen Dánsko, zatímco obchody, restaurace a spotřebitelé na dánském trhu mohou dál kupovat dovážená rychle rostoucí kuřata více či méně pochybné kvality, riskujeme situaci, z níž životní podmínky zvířat rozhodně nic mít nebudou,“ řekl výkonný ředitel drůbežářské firmy Danpo Klement Hinkbøl Ribergaard.
Pro Evropskou unii by šlo o zásadní obrat
Na celoevropské úrovni by zákaz znamenal velmi výraznou změnu, protože rychle rostoucí plemena jsou v EU široce rozšířená. Podle organizace Eurogroup for Animals se dnes 95 procent kuřat v Unii chová v intenzivních systémech a je šlechtěno tak, aby produkovalo co nejlevnější maso. Organizace to označuje za „závod ke dnu“.
„Rychle rostoucí plemena jsou ze své podstaty předurčena k utrpení, jejich těla rostou tak rychle, že sotva dokážou stát na nohou,“ uvedla výkonná ředitelka organizace Reineke Hameleersová.
Podle ní je dánská politická vůle tuto praxi zastavit příkladem, který by EU měla následovat. „Představuje progresivitu, kterou toto odvětví potřebuje, a podporují ji vědecké důkazy,“ dodala.
Ochrana zvířat hýbe dánskou politikou už delší dobu
Dobré životní podmínky zvířat jsou v Dánsku v posledních měsících velmi výrazným veřejným tématem. V posledních parlamentních volbách byl jedním z hlavních témat chov prasat, kvůli čemuž se jim začalo přezdívat „prasečí volby“. Země také do srpna 2029 ukončí chov norků.































