Evropa vstupuje do topné sezony s mimořádně nízkými zásobami plynu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by kvůli tomu mohl globální trh s plynem zůstat napjatý hluboko do roku 2027. Agentura v úterní zprávě uvádí, že zásoby v unijních zásobnících by v nejhorším scénáři mohly do konce března 2027 klesnout pod deset procent skladovací kapacity. Takový vývoj by výrazně zvýšil objem plynu, který bude třeba v létě 2027 znovu naskladnit. Válka proti Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu mají podle IEA na dodávky o to silnější dopad, že evropské zásobníky nejsou dostatečně naplněné.
- K 30. říjnu byly zásobníky plynu v EU naplněny jen ze 75 procent, tedy pod unijním minimem 80 procent.
- V nejhorším scénáři IEA mohou zásoby do 30. března 2027 klesnout pod deset procent kapacity.
- Faktické uzavření Hormuzského průlivu omezilo dodávky z Kataru a SAE o více než 60 miliard metrů krychlových.
- Referenční cena plynu v Evropě 28. října poprvé od prosince 2022 překonala hranici 100 eur za megawatthodinu.
Prázdnější zásobníky prodlouží tlak i na příští rok
„Zásobníky EU by mohly ukončit topnou sezonu 2026–2027 s historicky nízkými zásobami,“ uvádí agentura podle řeckého serveru Protothema. Problém by se tím přenesl do dalšího roku. „Nízká úroveň zásob plynu v Evropě by navíc mohla podstatně zvýšit potřebu doplnit zásobníky do léta 2027, což by mohlo příští rok prodloužit napětí na globálním trhu s plynem,“ stojí ve zprávě, kterou cituje rumunský web HotNews s odkazem na agentury AFP, DPA a Agerpres.
Podle těchto agentur odpovídá říjnové naplnění na 75 procent nejnižší úrovni za více než deset let. Údaje o tom, jak daleko do minulosti srovnání sahá, se ve zdrojích liší: zmiňuje se rok 2013 i 2009.
Scénář s poklesem zásob pod deset procent počítá se dvěma okolnostmi současně: s chladnějším počasím, než je dlouhodobý průměr, a s dalším narušením dodávek zkapalněného plynu (LNG) přes Hormuzský průliv.
IEA zároveň upozorňuje, že evropský trh bude zranitelný vůči vlnám mrazu na konci zimy, které by mohly až do 30. března 2027 zvýšit kolísání cen.
Evropa bude o tankery LNG soupeřit s Asií a Jižní Amerikou
Nízké zásoby podle agentury zvýší závislost Evropy na globálních dodávkách LNG, zejména v obdobích nejvyšší spotřeby a hlavně v případě, že bude zima chladnější, než se očekává. Mohou také vyostřit konkurenci mezi Evropou, Asií a Jižní Amerikou. Tyto regiony mají omezené možnosti skladování a budou soupeřit o omezený počet dodávek, které lze přesměrovat podle aktuální poptávky. V nadcházející zimě by to mohlo dál tlačit ceny nahoru.
Výpadek dodávek z Perského zálivu zmírnil růst dodávek LNG, zejména ze Severní Ameriky, a také pružnější obchodní dohody. Přesto by se letos globální dodávky LNG mohly meziročně snížit o rekordní tři procenta, tedy téměř o 20 miliard metrů krychlových. Globální poptávka by podle odhadů měla klesnout zhruba o 1,5 procenta, což je téměř 65 miliard metrů krychlových. Důvodem je slabší poptávka na Blízkém východě, nižší spotřeba evropského průmyslu a přechod z plynu na uhlí v řadě asijských zemí.
Ceny jsou nejvyšší od krize z let 2022 a 2023
Ceny plynu v Asii i v Evropě se už dostaly na nejvyšší úroveň od krize v dodávkách v letech 2022 a 2023. Na amsterdamské burze TTF se 28. října futures s dodáním v příštím měsíci zvýšily o 4,34 procenta na 99,97 eura za MWh, předtím se krátce vyšplhaly na 100,30 eura. Naposledy ceny prudce rostly na začátku války na Ukrajině, kdy překonaly 300 eur za MWh.
Obavy z nedostatku se promítají i do cen na rok 2027. Kontrakty s dodáním v příštím květnu se podle Protothema obchodují dráž než listopadové kontrakty na rok 2027. Investoři totiž zvažují rizika pokračujících bojů na Blízkém východě a možných zpoždění nových energetických projektů. Rozdíl mezi oběma kontrakty v posledních dnech dosáhl historického maxima.
Analytici a odborníci z oboru podle HotNews počítají s dalším rokem drahého plynu, i kdyby válka skončila a zima byla mírná, protože Evropa bude muset své zásoby znovu doplnit.
Vysoké velkoobchodní ceny se promítají do účtů za plyn i elektřinu, protože cenu elektřiny ve špičkách obvykle určují plynové elektrárny. Některé firmy, které používají plyn jako surovinu, například výrobci hnojiv, chemikálií a oceli, už podle rumunského webu omezily výrobu.































