Krátce po skončení vzácného příměří v Chersonské oblasti obnovilo Rusko útoky na Ukrajinu v plné síle. Lokální klid zbraní trval od úterý do neděle. Podle agentury AFP šlo o nejdelší přerušení bojů od začátku invaze v únoru 2022. Umožnil humanitární misi do Ruskem okupovaných Olešek na levém břehu Dněpru. Jen několik hodin po jeho konci zasáhl ruský úder vesnici v Záporožské oblasti a zabil desítky lidí. Úřady v úterý uvedly počet 29 obětí. V noci na úterý pak následovaly údery napříč celou zemí. Moskva naopak tvrdí, že nad metropolitní oblastí sestřelila téměř 500 ukrajinských dronů.
- Lokální příměří v Chersonské oblasti trvalo od úterý do neděle a bylo podle AFP nejdelším přerušením bojů v této válce.
- Při ruském útoku v Záporožské oblasti zahynulo podle tamních úřadů 29 lidí, mezi nimi dva záchranáři a čtyři policisté.
- V Charkově zasáhl ruský úder zdravotnické zařízení, zranil 25 lidí a zhruba 200 pacientů muselo být evakuováno.
- Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff oznámil, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou vedené Washingtonem budou pokračovat příští týden.
Konec klidu zbraní přinesl údery od Chersonu po Charkov
V samotném Chersonu bylo podle náčelníka městské správy Jaroslava Šaňka znovu cítit, že příměří skončilo. V pondělí ráno zasáhl ruský dron tamní zdravotnické zařízení. Budova byla poškozena, nikdo ale nebyl zraněn. Město a obec Antonivka podle něj za poslední den čelily dělostřeleckému ostřelování a dronovým útokům, které poškodily rodinné i bytové domy. Dva lidé utrpěli zranění. Šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin dodal, že útokům byly vystaveny i další obce v regionu.
Nejtragičtější byl úder na vesnici v Záporožské oblasti. Úřadující gubernátor Mychajlo Semikin nejprve hovořil nejméně o 26 mrtvých. Šéf oblastní vojenské správy Ivan Fedorov obvinil Moskvu, že útočila na „lidi, kteří přišli pro humanitární pomoc“. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že rakety zasáhly školu, kde se pomoc rozdávala.
V noci na úterý dopadaly ruské údery na řadu míst po celé zemi. V Charkově zasáhly zdravotnické zařízení, kde podle šéfa oblastní vojenské správy Oleha Synjehubova zranily 25 lidí. Zhruba 200 pacientů muselo budovu opustit. Ukrajinská armáda varovala před balistickými raketami mířícími mimo jiné na Kyjev, Dnipro a Sumy. Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža informoval o zásazích kritické infrastruktury v Dnipru a v Zelenského rodném Kryvém Rihu. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo „masivní úder“ na energetická zařízení po celé Ukrajině a na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti. Sousední Polsko kvůli útokům aktivovalo protivzdušnou obranu, zejména v pohraničí.
Humanitární mise ukázala, že spolupráce je možná, Kreml ale další neplánuje
Příměří pomohla podle Bílého domu vyjednat americká první dáma Melania Trumpová, a to kvůli humanitární situaci v Oleškách. Město leží nedaleko Chersonu u Dněpru, který zde tvoří frontovou linii. V pátek tam dorazil konvoj, v němž byli i ombudsmani obou zemí, Ruska Jana Lantratovová a Ukrajinec Dmytro Lubinec. Část obyvatel konvoj evakuoval na území kontrolované Kyjevem i na anektovaný Krym. Těm, kdo zůstali, přivezl pomoc. AFP to označuje za jeden z nejvýraznějších případů rusko-ukrajinské spolupráce od začátku války.
Klid zbraní využila i ukrajinská strana. Podle Prokudina se během něj podařilo evakuovat 173 obyvatel z pravidelně ostřelovaných obcí na pravém břehu Dněpru. „Dříve bylo prakticky nemožné dostat se do některých z těchto sídel kvůli intenzitě nepřátelských útoků a zaminování silnic,“ uvedl. Obyvatelé Chersonu si podle Šaňka mohli „projít se po svých oblíbených místech, setkat se se známými, zajít do kavárny a doplnit zásoby“.
Podle ukrajinského představitele, kterého citovala AFP, Moskva odmítla ukrajinský návrh na prodloužení příměří.
Ukrajinský generální štáb tvrdí, že ruská armáda pauzu využila k rotaci vojáků, opevnění pozic, lepší ochraně proti dronům a zlepšení logistiky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to nepopřel. Označil to za „zcela běžnou praxi v takových situacích“ a dodal, že ukrajinská armáda podle něj v minulosti postupovala stejně. Misi do Olešek Moskva hodnotí jako úspěšnou. Podobné akce ale podle Kremlu „v tuto chvíli“ neplánuje.
Z toho vyplývá, že i takto omezené humanitární příměří zůstává ojedinělou výjimkou, nikoli začátkem širšího procesu. Pro obyvatele Chersonu znamená jeho konec návrat k situaci, kterou místní a vojáci označují jako takzvané „lidské safari“. Rusové město obsadili na začátku invaze a na podzim 2022 se pod tlakem ukrajinské protiofenzivy stáhli na levý břeh Dněpru. Území západně od řeky však od té doby pravidelně ostřelují.
Diplomacie pokračuje příští týden, Evropa chystá cvičení v Polsku
Zelenskyj útok v Záporoží tvrdě odsoudil. „Byl okamžik, kdy další kroky mohly ukázat, že pokrok k míru je možný,“ řekl. „Těmito zabitími Rusko vysílá zcela opačný signál: Rusko počítá s dalším zabíjením. Musí na to přijít odpověď.“
Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v úterý oznámil, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou vedené Washingtonem se obnoví příští týden. Prezident Donald Trump na dohodu dlouhodobě tlačí, k průlomu však zatím nedošlo.
Velká Británie a Francie zároveň oznámily, že se zhruba 2800 vojáků z deseti evropských zemí sejde ještě tento měsíc v Polsku. Půjde o první cvičení nové mnohonárodní síly na podporu Ukrajiny. Ta nemá útočné poslání a nasazena má být až po uzavření příměří, které by válku ukončilo.
Pro střední Evropu je signálem, že se taková síla formuje právě na území Polska. To znamená, že případné poválečné bezpečnostní uspořádání by se přímo dotklo i regionu, kam patří Česko.































