„Zjistili jsme, že velké šelmy mohou učinit silnice bezpečnějšími, a to díky svému vlivu na chování kořisti a její pohyb v krajině,“ říká Justin Suraci z organizace Conservation Science Partners a hlavní autor nové studie. Podle výzkumu publikovaného v časopise Current Biology mění pumy — kočkovité šelmy známé také jako kuguáři, horští lvi či panteři — chování jelenovité zvěře natolik, že v místech s jejich vysokým výskytem citelně ubývá srážek zvířat s vozidly. Studie proběhla na poloostrově Olympic ve státě Washington, kde žije stabilní populace pum i jelenovité zvěře.
- Přítomnost pum snížila pravděpodobnost srážky se srncem o 67 %.
- Očekávaný počet srážek za pět let klesl podle výpočtů o 76 %.
- Studie vznikla na poloostrově Olympic ve státě Washington s využitím více než 500 fotopastí.
„Zvěř mění to, kde a kdy se pohybuje. Tam, kde jsou pumy přítomné, se méně překrývá se silnicemi a omezuje aktivitu v noci, kdy dochází k nejnebezpečnějším srážkám,“ vysvětluje Suraci. „Zvýšená bezpečnost na silnicích tak představuje jednu z ekosystémových služeb, které mohou velké šelmy jako pumy poskytovat lidským komunitám.“
Zvěř se drží dál od silnic i měst
Vědci se opírali o rozsáhlý soubor dat z fotopastí a o prostorová data o srážkách vozidel s divokou zvěří. „Spolupracovali jsme s komunitami původních obyvatel, které provozují vlastní programy monitoringu divoké zvěře,“ uvádí Suraci. V rámci těchto programů bylo rozmístěno přes 500 fotopastí a obojkem s vysílačem bylo osazeno téměř 60 pum. To výzkumníkům umožnilo sledovat, kde a kdy se zvěř i šelmy pohybují.
Analýza ukázala, že tam, kde jsou pumy přítomné, se zvěř vyhýbá okrajům silnic i hranicím měst a obcí. Jelenovití byli o 15 % méně náchylní zdržovat se v oblastech s hustou silniční sítí a raději trávili čas ve vzdálenějších biotopech. Zároveň byli aktivnější přes den a méně v noci.
„Právě okraje biotopů jsou pro pumy nejlepším lovištěm. Mohou se schovat v lese a zaútočit na zvíře, které se pase u silnice,“ popisuje Suraci. „Domníváme se proto, že se zvěř přesouvá pryč z těchto rozdrobených okrajových oblastí s vyšší hustotou silnic, kde jsou pumy přítomné.“
Podle výpočtů autorů vedly tyto změny v chování zvěře ke snížení pravděpodobnosti srážky se srncem o 67 % a k poklesu očekávaného počtu srážek za pět let o 76 %.
Odborníci mluví o „krajině strachu“
Studii chválí i vědci, kteří se na ní nepodíleli. „Je to vynikající práce. Přináší řadu přesvědčivých důkazů, které vykreslují jasný obraz — že velké šelmy prospívají společnosti,“ říká Liana Zanette z Western University v Kanadě. „Autoři nádherně ukazují, že už samotná přítomnost velkých šelem dokáže snížit počet srážek vozidel se zvěří.“ Jde podle ní o příklad tzv. krajiny strachu (landscape of fear), kdy přítomnost predátora mění chování kořisti. „To je dobrá zpráva ve všech ohledech,“ dodává. „A jako by to nestačilo, pumy tuto službu poskytují zcela zdarma.“
Že podobný efekt mohou mít velké šelmy i jinde ve světě, naznačuje starší výzkum. Studie z roku 2021 ve Wisconsinu zjistila, že návrat vlků do jednoho okresu snížil počet srážek vozidel se zvěří o 24 %, přičemž ekonomický přínos byl 63krát vyšší než náklady spojené s tím, že vlci strhávají hospodářská zvířata. Pokles byl podle studie dán jak změnou chování zvěře, tak snížením jejích počtů kvůli predaci.
Argument pro soužití s šelmami
Autoři doufají, že jejich zjištění pomůže lidem vnímat i pozitivní stránky života po boku velkých šelem. „Když mluvíme o pumách, obvykle se soustředíme na rizika, která představují. Málokdy se ale zastavíme a zamyslíme se nad tím, kolika způsoby nám také prospívají,“ říká Mark Elbroch z organizace Panthera.
Podle něj to platí zvláště pro východ USA a Kanadu, kam se pumy pomalu a přirozeně vracejí a kde se vedou debaty o možném programu jejich reintrodukce. „Život po boku velkých šelem není jen o ochraně divoké zvěře; je to o ochraně mnoha způsobů, jimiž nám tato zvířata každý den nenápadně prospívají,“ dodává Elbroch.
Suraci upozorňuje, že velké šelmy mohou přinášet i další, méně zřejmé výhody — třeba omezení škod, které zvěř působí na plodinách a zahradách, nebo omezení šíření nemocí, jako je lymská borelióza. „Připomeňme si, že velké šelmy, stejně jako řada dalších druhů, mohou přežít jen tehdy, pokud dokážou sdílet krajinu s lidmi, což od nás v mnoha případech vyžaduje změnu chování a postojů,“ uzavírá.
Změnil by váš pohled na velké šelmy fakt, že mohou snižovat počet nehod na silnicích? Podělte se o svůj názor v diskusi.
