Požáry v Los Angeles zanechaly stopy na psychice zranitelných

Centrum pro ekonomický a sociální výzkum (CESR) při Schaefferově institutu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (USC) patří k pracovištím, která dlouhodobě sledují sociální a ekonomické podmínky obyvatel jižní Kalifornie. Právě jeho výzkumníci nyní přišli se zjištěním, že ničivé požáry, jež zasáhly okres Los Angeles v lednu 2025, měly na duševní zdraví obyvatel dlouhodobé následky. Lidé, kteří žili v zónách s příkazem nebo výstrahou k evakuaci, vykazovali téměř rok po katastrofě zvýšenou míru úzkosti a deprese. Nejhůře přitom dopadli ti, kdo se už předtím potýkali se sociálními a ekonomickými obtížemi.

Požáry z ledna 2025 patřily podle výzkumníků k nejničivějším v historii Kalifornie. Zahynulo při nich nejméně 31 lidí, více než 200 000 obyvatel muselo opustit své domovy a škody dosáhly desítek miliard dolarů.

Katastrofa obnažila prohlubující se nerovnost v regionu

Požáry zároveň vyostřily obavy z prohlubující se nerovnosti v oblasti. Nejsilněji totiž zasáhly dvě velmi odlišné komunity: čtvrť Pacific Palisades, převážně bělošskou a bohatou, a Altadenu, převážně černošskou lokalitu s obyvateli napříč příjmovými skupinami.

Ačkoli v evakuačních zónách častěji žili běloši s vyššími příjmy a vysokoškolským vzděláním, psychicky nejvíce dolehla katastrofa právě na obyvatele v nejistém sociálním, finančním či bytovém postavení. Nárůst příznaků se soustředil u lidí z domácností s nízkými příjmy, u těch, kdo se potýkali s náklady na bydlení, měli dřívější psychické potíže nebo omezený přístup k podpoře při obnově, jako je dočasné ubytování či finanční pomoc.

Lidé z evakuačních zón zaznamenali v následujících měsících o 12 % vyšší nárůst sebehodnocených příznaků úzkosti a deprese ve srovnání s obyvateli jiných částí regionu.

Dlouhodobé sledování posiluje důkazní sílu závěrů

Studie zveřejněná 29. července v časopise JAMA Network Open analyzovala data 1510 obyvatel okresu Los Angeles, kteří se účastní průzkumu LABarometer. Tento průzkum spravuje CESR a sleduje sociální a ekonomické poměry v regionu od roku 2019.

Výzkumníci zkoumali měsíčně hlášené údaje o příznacích úzkosti a deprese z roku před požáry i po nich, doplněné o šetření k bydlení a dostupnosti a o průzkum bytových dopadů provedený bezprostředně po zvládnutí požárů. Odpovědi propojili s daty o jednotlivých čtvrtích, aby změřili, jak blízko účastníci žili od evakuační zóny.

Podobné dřívější výzkumy zpravidla měřily psychickou zátěž až po katastrofě. Právě dlouhodobé a nepřetržité sledování stejných osob před požáry i po nich podle autorů poskytuje silnější důkaz, že za zhoršením duševního stavu stály skutečně požáry. To je zásadní rozdíl oproti běžnému přístupu, kdy chybí srovnání se stavem před událostí.

Co z toho plyne pro plánování měst

Rostoucí počet studií o požárech poukazuje na možné závažné dlouhodobé následky pro duševní zdraví, včetně vyššího výskytu posttraumatické stresové poruchy a sebevražd. Nová zjištění naznačují, že opatření posilující jistotu bydlení a komunitní podpůrné sítě — například místní neziskové organizace a dobrovolnické skupiny — by mohla dopady požárů na psychiku zmírnit.

„Jak se města a předměstí připravují na rostoucí riziko požárů, musí být duševní zdraví klíčovou součástí jejich plánování. Zajištění přístupu znevýhodněných skupin k základní podpoře, jako je bydlení nebo doprava, může posílit odolnost komunit,“ uvedla hlavní autorka Kyla Thomasová, výzkumnice z CESR.

Pro čtenáře ve střední Evropě, kde s klimatickými změnami roste i riziko rozsáhlých požárů a sucha, je to připomínka, že následky katastrof se neomezují na spálené domy a hmotné škody. Otázka duševního zdraví a nerovného přístupu k pomoci se tak stává součástí přípravy na mimořádné události kdekoli.

Myslíte si, že by se do plánů na zvládání katastrof měla výrazněji promítnout i péče o duševní zdraví postižených? Podělte se o svůj názor v diskusi.