Česká republika patří mezi země, které se ucházejí o vybudování jednoho z nových evropských superpočítačových center pro umělou inteligenci. Evropská komise ve čtvrtek vyhlásila výběrové řízení na výstavbu až sedmi takzvaných gigafactory pro AI po celé Evropě a Praha je v této hře. Podle dříve zveřejněných informací by konkrétní projekt v Česku měl realizovat soukromý investor České Radiokomunikace, přičemž gigafactory by se stala součástí datového centra, které už vzniká v pražské Zbraslavi. Záměr podpořila i česká vláda.
- EU vyhlásila soutěž na až sedm gigafactory pro umělou inteligenci, původně se hovořilo o pěti.
- Do projektu má z veřejných zdrojů směřovat až 10 miliard eur (zhruba 242 miliard Kč) a nejméně 20 miliard eur soukromých investic (zhruba 484 miliard Kč).
- Česko je jedním z 18 států, které se do společného financování přes EuroHPC zapojily.
Podle dostupných informací by vybudování gigafactory v Česku vyžádalo investici kolem 100 miliard korun. Přibližně 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, dalších 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise. České Radiokomunikace by nesly finanční rizika a staly se vlastníkem i provozovatelem infrastruktury. Smlouvu o společném zadávání zakázek uzavřelo jménem Česka ministerstvo průmyslu a obchodu; dohodu celkem podepsalo 18 členských států EU.
Cílem je snížit závislost na USA a Číně
Evropská komise si od projektu slibuje posílení technologické suverenity a naplnění ambice stát se „kontinentem umělé inteligence“. Iniciativu povede průmysl a podpoří ji až 10 miliard eur z prostředků EU a členských států, které mají přilákat nejméně dalších 20 miliard eur soukromých investic. Celkově tak jde o financování přesahující 30 miliard eur.
Vývoj nejpokročilejších modelů umělé inteligence vyžaduje obrovský výpočetní výkon, a právě ten mají nová centra nabídnout. Přístup k infrastruktuře mají získat startupy, rychle rostoucí firmy, malé a střední podniky, průmyslové podniky, univerzity i veřejná správa.
„Přístup k obrovské výpočetní kapacitě, kterou gigafactory pro AI nabídnou, je pro Evropu strategickou nutností v době, kdy se vývoj umělé inteligence výrazně zrychluje,“ uvedla místopředsedkyně Komise Henna Virkkunenová.
Menší i větší centra, plné amerických čipů
Sedm center má vzniknout ve dvou postupných fázích a ve dvou kategoriích. Komise plánuje podpořit čtyři menší datová centra, každé postavené na 25 000 až 75 000 specializovaných AI čipech, a tři větší, každé s 40 000 až 100 000 čipy. I financování bude postupné – větší projekty mají v první fázi získat 200 milionů eur z EU a ve druhé fázi až 800 milionů eur.
Ačkoli je cílem posílit evropské zázemí, samotný hardware z Evropy pocházet nemusí. Komise současně oznámila podpis memorand o porozumění s americkými výrobci čipů AMD, NVIDIA a Qualcomm, kteří mají budoucím provozovatelům zajistit dostatek špičkových procesorů.
Kdy se začne stavět
Přihlášky mohou zájemci podávat do 12. listopadu 2026. O vítězných projektech by se mělo rozhodnout začátkem roku 2027 a výstavba by měla odstartovat ještě téhož roku. První gigafactory by měly zahájit provoz nejpozději do 18 měsíců od podpisu smluv.
Výzva zapadá do širší strategie EU, která se v posledních letech snaží snížit závislost na amerických a asijských technologických firmách a budovat vlastní infrastrukturu v oblastech od výroby polovodičů přes cloudové služby až po umělou inteligenci. Koordinaci financování zajišťuje EuroHPC, společný evropský podnik založený v roce 2018, který dosud financoval klasické superpočítače a nově se stane hlavním zadavatelem a spolufinancovatelem gigafactory pro AI.
Pro čtenáře to v praxi znamená, že pokud pražský projekt uspěje, mohla by v Česku vzniknout jedna z klíčových evropských infrastruktur pro trénování umělé inteligence – s dopadem na tuzemský technologický průmysl, akademickou sféru i veřejnou správu.
Myslíte si, že by Česko mělo o evropskou AI gigafactory usilovat, nebo jsou desítky miliard korun příliš velkou sázkou? Napište nám svůj názor.
